17 C 140/2019-122 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po předchůdkyni žalované, společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně a původní účastnice]. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a předchůdkyní žalované byla dne [datum] uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila předchůdkyni žalované bezúčelně úročenou zápůjčku ve výši [částka]. Peněžní prostředky v uvedené výši žalobkyně dne [datum] předala předchůdkyni žalované v hotovosti z pokladny žalobkyně, přičemž o předání peněžních prostředků byl vystaven výdajový pokladní doklad č. [číslo]. Za žalobkyni i za žalovanou jednala tehdejší jednatelka [jméno] [příjmení]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Poskytnutou zápůjčku, ani její jakoukoliv část dobrovolně neuhradila. 2. Usnesením ze dne [datum], číslo jednací: 17 C 140/2019-58, které nabylo právní moci dne [datum] a usnesením ze dne [datum], číslo jednací: 17 C 140/2019-67, které nabylo právní moci dne [datum], soud připustil změnu v osobě žalované z důvodu, že předchůdkyně žalované byla ke dni [datum] vymazána z obchodního rejstříku, kdy zanikla bez likvidace sloučením se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], která se stala právním nástupcem zaniklé společnosti. Následně společnost [právnická osoba], [IČO], změnila svůj název a sídlo na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované]. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žaloba je zcela neprojednatelná, neboť neobsahuje základní náležitosti a nejsou v ní uvedena úplná skutková tvrzení v takovém rozsahu, aby bylo možno žalobě bez dalšího vyhovět. Poukazovala na to, že žaloba postrádá takové skutečnosti, kterými je vylíčen skutkový stav věci, na jehož základě žalobkyně uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy předmět řízení vymezit po skutkové stránce. Domnívá se, že výdajový pokladní doklad sám o sobě neprokazuje, že byl vystaven právě za účelem poskytnutí zápůjčky. Žalobkyně v rámci rozhodných skutečností neuvedla ničeho ohledně tvrzení o tom, že mezi účastníky existovala dohoda smluvních stran o zápůjčce peněz. Navrhla tedy, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. 4. K jednání soudu dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo řádně doručeno dne [datum], postupem podle ustanovení článku 11 odstavec 2, článku 12 odstavec 4 a článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne [datum], o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. Zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované, přičemž podle ustanovení § 101 odstavec 3 zákona číslo 99/1963 Sbírky, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z výdajového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že byl vystaven v provozovně žalobkyně dne [datum]. Předchůdkyni žalované byla v hotovosti vyplacena částka [částka], přičemž jako důvod je uvedeno„ poskytnuta půjčka“. Výdajový doklad za žalobkyni vystavila paní [příjmení] a tato za pokladníka žalobkyně doklad také vlastnoručně podepsala. Na dokladu je uvedena celková částka zápůjčky [částka] dále slovy rozepsaná a vlastnoruční podpis příjemce předchůdkyně žalované. 6. Z Předžalobní výzvy na vrácení zápůjčky a úhrada úroků ze zápůjčky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že výzva ze dne [datum] byla doručena žalované do datové schránky dne [datum]. 7. Podle ustanovení § 2390 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 2392 odstavec 1 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a předchůdkyní žalované byla uzavřena nikoli v písemné podobě, ale reálným poskytnutím peněžních prostředků smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. Na jejím základě poskytla žalobkyně žalované dne [datum] v hotovosti částku ve výši [částka], jejíž převzetí potvrdila zástupkyně žalované podpisem na výdajovém pokladním dokladu [číslo]. Poskytnuté peněžní prostředky byly vedeny v účetnictví žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku. Lhůta k plnění byla žalované stanovena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odstavec 1 OSŘ. 10. Pokud jde o obranu žalované, tato se omezila pouze na nekonkrétní obecné formulace, tvrzení žalované nijak nevyvracela a netvrdila ani jiný důvod poskytnutí žalované částky. Proto soud tuto obranu shledal nedůvodnou. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a má proto podle ustanovení § 142 odstavec 1 OSŘ, právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky [číslo] Sbírky, advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby, jež podle § 7 bodu 5 a. t. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odstavec 3 a. t. za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, podání ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka], což činí [částka]. Ve vztahu k dalším úkonům právní služby přísluší advokátu žalobkyně odměna v poloviční výši, tedy [částka], což s paušální částkou náhrad hotových výdajů [částka] činí [částka] za výzvu k plnění ze dne [datum], neboť se jedná o jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 11 odstavec 2 písmene h) a. t. Celková odměna advokáta žalobkyně a náhrada hotových výdajů činí částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] podle položky 1, bodu 1, písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu [číslo] Sbírky, o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Soud proto přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. Tato částka je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 OSŘ). 12. Pro doplnění k vyúčtovaným nákladům žalobkyně soud uvádí. Zástupce žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum], vyúčtoval náhradu nákladů řízení na částku [částka] a soudní poplatek ve výši [částka] za 5 a půl úkonu právní služby, za přípravu a převzetí zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu, návrh ve věci, vyjádření k odporu, další poradu s klientem a úkony v souvislosti s mediací a účastí na soudním řízení. Za další poradu s klientem nemohla být odměna a náhrada hotových výdajů přiznána, neboť její konání zástupce žalobkyně nijak nedoložil. Ve vztahu k dalším vyúčtovaným úkonům právní služby související s mediací a s podáním doručeném soudu dne [datum] (vyjádření k výsledku mediace) soud uvádí, že za tyto úkony právní služby nemohla být odměna přiznána z důvodu, že setkání s mediátorem bylo nařízeno samotným účastníkům a bylo tak jejich povinností se ho osobně zúčastnit. Úkony, které zástupce žalobkyně učinil v souvislosti se soudem nařízenou mediací, nejsou nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem, i když byla mediace tímto soudem nařízena a proto nejde o účelně vynaložené náklady soudního řízení (blíže viz Usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], spisová značka IV. ÚS 3658/17).