5 C 31/2022-37 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 5.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně. Uvedl, že žalobce je obchodní společností podnikající v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (s účinností ode dne [datum] došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba]). Žalobce dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které žalobce žalované zajišťoval služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena, respektive žalobce od smlouvy odstoupil pro prodlení žalované s úhradou odměn za poskytování služby dle smlouvy. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek žalobce měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení [anonymizována čtyři slova] číslo [anonymizováno] (dále jen„ zařízení“), které žalovaná od žalobce převzala, avšak po ukončení smlouvy nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobci dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Žalobce žalovanou dne [datum] vyzval k vrácení zařízení a k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené zařízení. Žalovaná přesto své závazky vůči žalobci nesplnila a to ani částečně, proto se žalobce domáhá smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč společně s výše specifikovaným úrokem z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, kterými byly smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], výzva k úhradě dluhu ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] k úhradě smluvní pokuty 5.000 Kč a vrácení zařízení, podací lístek ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobce, všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a zvláštní podmínky pro službu [anonymizována dvě slova]. Předmětem řízení je nárok pronajímatele vůči nájemci movité věci na zaplacení smluvní pokuty za nevrácení pronajaté věci (zařízení) v předem určené lhůtě po skončení nájmu, vyplývající z výše uvedené smlouvy. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 odst. 1 věta první o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná ustanovení právních předpisů vzal soud za prokázané, že žalobce v souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací pronajal žalované technické zařízení, v rámci které byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta 5.000 Kč také pro případ nevrácení tohoto technického zařízení. Uvedený smluvní vztah byl, včetně nájmu uvedeného předmětného zařízení, ukončen ke dni [datum], přičemž žalovaná byla k vrácení zařízení a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč vyzvána výzvou ze dne [datum], ke které žalobce doložil i potvrzení o odeslání. Protože žalovaná neuvedla žádná skutková tvrzení, neoznačila, ani nedoložila důkazy, kterými by nárok žalobce zpochybnila, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty je oprávněný, a proto žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení z uvedené částky 5.000 Kč od data [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba [obec] národní banky 0,5 %, kdy sazba zvýšená o 8 procentních bodů odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.089 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 400 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního poplatku. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 1.489 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. soud vyhotovil zkrácené odůvodnění rozsudku.