6 C 149/2021-41 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 23. 2. 2021, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.000 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení. V návrhu žalobce uvedl, že dne 4. 2. 2020 byla žalovanému poskytnuta záchytná služba dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, v Protialkoholní záchytné stanici [obec], která je provozována žalobcem (dále jen„ PZS“). Za ošetření a pobyt v PZS byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 4. 2. 2020, znějící na částku 3.000 Kč se splatností dne 5. 3. 2020. Žalovaný tento dluh písemně uznal dne 4. 2. 2020, ale ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud v řízení postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 3. 2. 2020 v [údaj o čase] hodin byl žalovaný přijat v PZS provozované žalobce, kde bylo zjištěno, že je pod vlivem alkoholu. Následujícího dne, tj. 4. 2.2020 byl žalovaný propuštěn. Za vyšetření, ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 4. 2. 2020, znějící na částku 3.000 Kč, se splatností dne 5. 3. 2020. Dne 4. 2. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše uznal. Soud hmotně právně posoudil nárok žalobce podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, tedy jako nárok na úhradu vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou vzniklých nákladů má žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaný jej nerozporoval, soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení advokátem ve výši 1.089 Kč, z čehož odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba) podle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náhrada hotových výdajů advokáta činí v případě občanského soudního řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby a po 100 Kč za každý z těchto úkonů jako náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta, tedy 21 % z částky 900 Kč, činí 189 Kč.