6 C 270/2020-59 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se žalobou ze dne 25. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 117.000 Kč. Nárok žalobce odůvodnil nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Břeclavi spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], a to především v době mezi zahájením řízení a neřízením prvního jednání ve věci, tj. od 11. 7. 2012 do 17. 2. 2016, která činila více než 42 měsíců, a současně v délce řízení od podání žaloby do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé, tj. od 11. 7. 2012 do 23. 1. 2020, která činila více než 7,5 roku, konkrétně 90 měsíců s tím, že v řízení před první instancí byl vydán meritorní rozsudek dne 13. 9. 2019. Žalobce se domnívá, že výše přiměřeného zadostiučinění činí 1.500 Kč za každý měsíc řízení, tedy za celou dobu řízení má nárok na částku 117.000 Kč. Předmětem řízení vedeného pod sp. zn. [číslo jednací] bylo uložení povinnosti žalované - obci [obec] zjednat nápravu spočívající v obnovení a zabezpečení řádného a dostatečného odvodu dešťových vod z pozemku parc. [číslo] nacházejícího se v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a obci [obec] a zaplacení náhrady škody ve výši 64.877 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 9. 2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 23. 1. 2020, když právní zástupkyně žalobce vzala odvolání zpět. 2) Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a nárok neuznává, neboť po projednání žádosti žalobce dne 10. 2. 2021 dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon o OdpŠk“), když řízení trvalo celkem 8 let a 6 měsíců, přičemž byla zjištěna tříletá nečinnost soudu, kdy soud nařídil první jednání až s odstupem tří let od podání vyjádření žalovaného. Poté již řízení probíhalo plynule, úkony soudu byly činěny v pravidelných navazujících lhůtách. Žalovaná tedy poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.500 Kč, neboť má za to, že částka odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Žalovaná při určení výše zadostiučinění vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, tedy ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za která byla poskytnuta částka poloviční z důvodu, že každé říze musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 9. 2015, č. j. 30 Cdo 1869/2015, ale naopak snížila jeho výši o 25 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení. Dále byla částka snížena i o 15 % s ohledem na určitý podíl žalobce na celkové délce řízení, neboť řízení bylo od listopadu 2016 do října 2017 přerušeno na základě shodného návrhu účastníků. Žalobce se na celkové délce řízení podílel i v závěrečné fázi řízení, kdy podal odvolání jak sám, tak prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně a řízení o obou podaných odvoláních bylo zastaveno. Rovněž podal zcela nedůvodné odvolání proti usnesení o nákladech řízení státu. 3) Usnesením ze dne 11. 3. 2021, č. j. 6 C 270/2020-44, bylo řízení k návrhu žalobce zčásti zastaveno o částku 67.500 Kč, a to v návaznosti na platbu žalované dne 11. 2. 2021 s tím, že jelikož bylo plněno po podání žaloby, požaduje nadále nahradit své náklady řízení pojící se k uvedené části pohledávky. 4) Žalobce v podání ze dne 13. 4. 2021 vyslovil nesouhlas s postupem výpočtu výše zadostiučinění žalovanou. Má za to, že nelze snížit základní výši zadostiučinění se stručným odůvodněním, že řízení bylo složité a účastník podal odvolání. Dle jeho názoru je zcela běžné, že v soudním řízení dochází k vypracování více znaleckých posudků, přerušení řízení či podání odvolání a tyto skutečnosti není možné přičítat žalobci k tíži. Ke složitosti případu uvedl, že bylo rozhodováno pouze prvoinstančním soudem, přesto však byla výše zadostiučinění pro složitost řízení snížena o 25 %. Co se týče snížení o 15 % pro chování žalobce, pak zde bylo namítáno, že dle komentáře k ust. § 31a zákona o OdpŠk nemůže být k tíži skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv. Žalovaná nezohlednila, že řízení se týkalo nemovitosti žalobce, konkrétně jejího zabezpečení před nevyžádaným vtokem dešťových vod s vlivem na stav nemovitosti a její statiku. Řízení bylo vedeno proti obci, ve které žalobce žije a jeho mimořádná délka měla značný vliv na život žalobce a vztahy v obci. 5) S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 6) Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má za prokázané následující skutečnosti. 7) Žádostí o náhradu škody dle zákona o OdpŠk ze dne 15. 5. 2020 ve spojení s dopisem žalované ze dne 18. 5. 2020 o potvrzení přijetí žádosti bylo prokázáno, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, konkrétně nepřiměřenou délkou soudní řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclav pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ve výši 117.000 Kč. 8) Z informace o průběhu řízení, tzv.„ info Soud“ dostupné na internetovém portálu www.justice.cz vyplývá, že řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 11. 7. 2012, první jednání bylo nařízeno na den 17. 2. 2016, řízení byl přerušeno od 16. 12. 2016 do 5. 10. 2017, dne 13. 9. 2019 byl vydán rozsudek, dne 2. 12. 2019 došlo k podání opravného prostředku, dne 30. 12. 2019 byl opravný prostředek vyřízen a dne 23. 1. 2020 byla věc pravomocně skončena. 9) Žádostí žalované ze dne 18. 6. 2020 adresované předsedovi Okresního soudu v Břeclavi a žádostí ze dne 29. 12. 2020 adresované předsedovi Krajského soudu v Brně má soud za prokázané, že žalovaná, za účelem posouzení žádosti žalobce, žádala o zapůjčení spisu sp. zn. [spisová značka]. 10) Ze stanoviska žalované adresované právnímu zástupci žalobce ze dne 10. 2. 2021 vyplývá, z jakých skutečností vycházel při posuzování žádosti žalobce a jakým způsobem dospěl k tomu, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 67.500 Kč (viz shodně shora uvedené vyjádření žalované k žalobě). 11) Ze spisu Okresního soudu v Břeclavi vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žaloba o zjednání nápravy a náhrady škody ve výši 64.877 Kč s příslušenstvím byla u Okresního soudu v Břeclavi podána dne 11. 7. 2012. Účastníky řízení byl [celé jméno žalobce], coby žalobce a [územní celek], coby žalovaný. Předmětem řízení bylo uložení povinnosti žalovanému zjednat nápravu spočívající v obnovení a zabezpečení řádného a dostatečného odvodu dešťových vod z pozemku parc. [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], zapsaného na [list vlastnictví] [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek žalovaného“) a dále zaplacení částky 64.877 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. V žalobě zejména uvedl, že ve dnech 17. 7. – 23. 7. 2010 mu k základům jeho domu natekla voda z pozemku žalovaného, které podemlela a dále zatekla do vinného sklepa. Tehdejší starosta žalovaného přislíbil nápravu, která měla být zjednána do 31. 5. 2011, avšak žalovaný ničeho neučinil ani neuhradil vzniklou škodu. Žalobce měl za to, že příčinou tohoto stavu byla změna stavby chodníků a oprava komunikace, což způsobilo změnu odtokových podmínek. Dne 18. 10. 2012 byl na výzvu soudu ze dne 27. 9. 2012 zaplacen soudní poplatek za řízení a následující den bylo vydáno usnesení obsahující výzvu žalovanému k vyjádření se k žalobě. Žalovaný doručil soudu vyjádření dne 15. 11. 2012. Dne 1. 9. 2014 byl spis vzhledem k rozvrhu práce přidělen soudkyni [anonymizováno] [příjmení], a to s účinností od 1. 9. 2014. První jednání ve věci proběhlo dne 17. 2. 2016. U prvního jednání byl na výzvu soudu opraven žalobní petit. Dne 1. 3. 2016 bylo soudu doručeno doplnění skutkových tvrzení žalobce a doplnění návrhu na dokazování, to vše na základě výzvy soudu u prvního jednání s tím, že podání bylo týž den odesláno k vyjádření žalovanému. Žalovaný se vyjádřil dne 11. 3. 2016 a dne 7. 4. 2016 se vyjádřil žalobce. Další jednání proběhlo dne 9. 9. 2016 a dne 11. 10. 2016 se konalo šetření na místě samém. Usnesením ze dne 25. 11. 2016, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 15. 12. 2016, bylo řízení na základě shodného návrhu účastníků přerušeno. O