6 C 63/2021-61 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 11. 2020 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 124.049,14 Kč s příslušenstvím a dále požadoval náhradu nákladů řízení. V návrhu žalobce uvedl, že dne 25. 5. 2016 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 240.000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena v částce 4.361 Kč Součástí smlouvy byl Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 30. 5. 2016 a jistinu splatit nejpozději do 20. 5. 2022, tzn. doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně, RPSN činila 9,58 %, žalovaný se zavázal úvěr splácet počínaje 20. 7. 2016 měsíční splátkou ve výši 4.361 Kč vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce. Žalobce uvedl, že úvěr žalovaný vyčerpal dne 25. 5. 2016. V doplnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 13. 5. 2019 uhradil pouze část měsíční splátky splatné 20. 5. 2019, po zaslání upomínky byla splátka celá uhrazena, obdobně žalovaný byl v prodlení se splátkami za červenec až říjen 2019, kdy tyto uhradil až po zaslání upomínek za neprovedení splátky. Za každou upomínku se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit poplatky ve výši 250 Kč. Žalovaný následně neuhradil splátku splatnou dne 20. 11. 2019, žalobce žalovaného upomenul upomínkou ze dne 1. 12. 2019, žalovaný však ani přes tuto upomínku splátku neuhradil, proto mu žalobce zaslal dne 16. 12. 2019 druhou upomínku, za kterou již byl žalobce oprávněn účtovat 500 Kč, stejně jako za další upomínky zaslané dne 25. 12. 2019 a 24. 1. 2020, proto žalobce požadoval okamžité splacení celého úvěru, přičemž stanovil lhůtu do 12. 8. 2020, avšak žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalovaná částka je tvořena jistinou úvěru ve výši 120.799,14 Kč a úvěrovými poplatky ve výši 3.250 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud proto v řízení postupoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.‘‘), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil následující skutečnosti: ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 25. 5. 2016 pod [číslo] číslem úvěrového účtu [číslo] mezi žalobcem a žalovaným, úvěr byl sjednán jako osobní – spotřebitelský ve výši 240.000 Kč bez stanovení účelu. Doba trvání byla sjednána na 72 měsíců se splatností úvěru 20. 5. 2022, výpůjční úrokovou sazbou 8,9 % ročně. Výše anonymní splátky činila 4.361 Kč, celková splatná částka byla informativně stanovena částkou 313.494 Kč a výše RPSN informativně ve výši 9,58 %. První splátka měla být uhrazena 20. 7. 2016, splátky měly být hrazeny vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Úvěr měl žalovaný čerpat nejpozději do 30. 5. 2016. Nedílnou součást smlouvy tvořil Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Vzorový příklad a splátkový kalendář, Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínka pro fyzické osoby nepodnikatele a Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek, přičemž přímo ve smlouvě byl výňatek ze sazebníku. 4. Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 240.000 Kč, přičemž uvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním domě/bytě a jeho pravidelný měsíční příjem je 25.000 Kč. 5. Z interního účetního dokladu soud zjistil, že žalovaný úvěr vyčerpal v celé výši dne 25. 5. 2016. Z Oznámení o neprovedení splátky bylo zjištěno, že žalovaný neprovedl řádně a včas svou splátku v měsíci květen až listopad 2019, proto jej žalobce upomenul upomínkou ze dne 30. 5. 2019, 30. 6. 2019, 30. 7. 2019, 30. 8. 2019, 30. 9. 2019, 30. 10. 2019 a 30. 11. 2019, přičemž za odeslání každé z upomínek byla účtována částka 250 Kč. Žalobce následně zaslal žalovanému upomínku dne 16. 12. 2019, kterou účtoval částkou 500 Kč, následně žalovaného opětovně upomenul dne 25. 12. 2019, kdy byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky do 5 pracovních dnů a zároveň poučen, že nebude-li dlužná částka uhrazena do 30 kalendářních dnů ode dne doručení této upomínky, může žalobce požadovat okamžité splacení vyčerpané jistiny a jejího příslušenství. Upomínkou ze dne 24. 1. 2020 žalobce opětovně sdělil žalovanému, že pokud nezaplatí dlužnou částku, bude oprávněn požadovat okamžité jednorázové splacení nebo pohledávky postoupí třetí straně, anebo je bude vymáhat soudní cestou. 6. Dopisem ze dne 30. 7. 2020, který byl žalovanému odeslán dne 31. 7. 2020, vyzval žalobce žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky vyplývající z výše uvedeného smlouvy o úvěru, přičemž žalovanému byla poskytnuta lhůta do 12. 8. 2020 ke splacení celé úvěrové pohledávky. Žalobce zároveň sdělil žalovanému, že ke dni 29. 7. 2020 činí celková částka 133.528,73 Kč. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 10. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, výzva byla odeslána zástupcem žalobce téhož dne. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 2 o. z. váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Výše zákonného úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády“). Podle § 2 nařízení vlády odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě uvedeného skutkového stavu vycházel soud z citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 25. 5. 2016 platně uzavřena smlouva o úvěru na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 240.000 Kč. Žalovaný, přestože se zavázal splatit žalobci úvěr ve splátkách spolu s příslušenstvím a případně dalšími náklady, úvěr ani jeho příslušenství řádně a včas nehradil, když řádně neuhradil splátku splatnou dne 20. 5. 2019, stejně tak neuhradil řádně (v termínu) splátky za měsíce červenec až říjen 2019, kdy tyto byly uhrazeny až po výzvě žalobce. Žalovaný se dále dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 20. 11. 2019 a následujících, čímž porušil sjednanou úvěrovou smlouvu a žalobce tak byl oprávněn zesplatnit celou úvěrovou pohledávku. Bylo tedy zjištěno, že žalovaný řádně a včas nesplácel svůj úvěr, soud proto považuje nárok žalobce za oprávněný stejně jako nárok žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 9.546,99 Kč, kdy poslední splátka byla částečně uhrazena dne 20. 10. 2019, úrok byl kapitalizován ode dne 21. 10. 2019 do 8. 9. 2020 uvedenou částkou. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. S ohledem na skutečnost, že žalobce prokázal i špatnou platební morálku žalovaného, kdy splátky splatné za měsíc květen až říjen 2019 byly ze strany žalovaného uhrazeny až po zaslání upomínky, přiznal soud žalobci i smluvní poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 3.250 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v