6 C 90/2022-35 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce podal prostřednictvím své zástupkyně dne 25. 1. 2022 u soudu žalobu, kterou se domáhal po žalované zaplacení částky 4.530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.530 Kč od 30. 9. 2018 do zaplacení. V žalobě je uvedeno, že žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], číslo TP vozidla [anonymizováno], je evidováno v registru silničních vozidel jako vozidlo provozované. Dále obdržel žalobce od [stát. instituce] informaci, že žalovaná je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník, provozovatel vozidla. Podle § 4 odst. 2 zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru, že je provozovatelem vozidla. Žalovaná tedy coby vlastník – provozovatel vozidla, neměla ode dne 29. 3. 2019 do dne 26. 6. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobem provozem vozidla. Tímto žalovaná porušila svou zákonnou povinnosti pojistit vozidlo. Žalobci tak vznikl nárok podle § 4 odst. 1 citovaného zákona na příspěvek, kdy výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále je osoba povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dne 7. 12. 2021 byla žalované zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění. Žalovaná však ničeho po odeslání neuhradila. Příspěvek je vytvořen denní sazbou vynásobenou počtem dní, přičemž denní sazba u konkrétního vozidla činí 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem, tedy jedná se o 90 dní, celkem se jedná 4.230 Kč a dále je uplatňován příspěvek, tedy vzniklé náklady ve výši 300 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Z výpisu z registru vozidel má žalobce prokázáno, že žalovaná je vlastníkem (provozovatelem) vozidla, [registrační značka], což vyplývá z Centrálního registru vozidel a dále to, že vozidlo bylo provozováno v období od 29. 3. 2019 do 26. 6. 2019, tedy po dobu 90 dní, aniž by bylo pojištěno, v rozporu se zákonem. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je vlastník vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti tuzemského vozidla. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobci) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Soud tedy má prokázáno, že žalovaná neměla ve výše citovaném období sjednáno pojištění z provozu vozidla, a to po dobu 90 dní, přičemž sazba vzhledem k obsahu vozidla činí 47 Kč za den. Celkem tedy žalovaná dluží žalobci částku 4.230 Kč. K tomu je nutno připočítat poplatek ve výši 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva. Žalovaná se tedy ocitla v prodlení a dlužná částka byla přiznána žalobci se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá občanskoprávním předpisům. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, má úspěšný účastník právo na náhradu vzniklých nákladů řízení. V daném případě byl úspěšný žalobce, a proto mu byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Pokud však jde o další náklady, je nutno přihlédnou z pohledu soudu k tomu, aby byly tyto náklady vynaloženy účelně k uplatnění nároku žalobce. V daném případě soud přihlédl k tomu, že žalobce je právnickou osobou řízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činnosti, k nimž je povinen a pro nějž jsou příspěvky podle § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce zákonem zajištěnou náhradu nákladů řízení na mimosoudní vymáhání příspěvků ve výši 300 Kč, tedy předpokládá se, že má podmínky k vymáhání svých pohledávek. V daném řízení se nejedná o specializovanou problematiku a žalobce by tedy měl být schopen prostřednictvím svého vlastního aparátu tuto agendu vykonávat. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem nejsou náklady účelně vynaloženými dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud přiznal pouze paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po 100 Kč podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené.