7 C 104/2019-109 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 4. 2019 domáhal zaplacení částky ve výši 9 563 450,76 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 1. 7. 2014 uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování konzultačních a poradenských služeb (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobce uskutečňovat technické poradenství a poskytovat žalovanému odborné konzultace dle požadavků žalovaného a závazek žalovaného uhradit za poskytnuté služby dohodnutou odměnu. Mezi žalobcem a žalovaným existoval na základě Smlouvy funkční a dlouhodobý obchodní vztah, v rámci něhož byly žalovaným po žalobci opakovaně požadovány služby. Žalobce tyto služby vždy řádně, včas a v souladu se Smlouvou vykonal, čímž mu vznikl nárok na odměnu. Za vykonané služby žalobce pokaždé vystavil žalovanému fakturu, kterou žalovaný do počátku roku 2016 pokaždé uhradil. Faktury byly vystavovány na základě přehledu odpracovaných hodin a dalších nákladů. Počátkem roku 2016 však žalovaný přestal hradit část odměny za vykonané služby a neuhradil některé z faktur. Jelikož žalovaný některé z vystavených faktur hradil, pokračoval žalobce ve smluvním plnění v naději, že dojde k úhradě dlužné odměny. Množství neuhrazených faktur však v průběhu času dále narůstalo. Žalovaný neuhradil částky vyúčtované v jednotlivých fakturách v celkové výši 9 563 450,96 Kč, přestože byl k zaplacení neuhrazených faktur žalobcem opakovaně vyzýván. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal Dohodou LOI (dále jen„ Dohoda“), kterou uzavřel jediný jednatel žalovaného [osobní údaje] [osobní údaje] s mateřskou společností žalobce [příjmení] [jméno]. Ustanovení § 1.6 Dohody stanovuje, že žalovaný má vůči žalobci závazky ve výši cca 250 000 EUR – 380 000 EUR a že se žalovaný jakož i pan [příjmení] sám zavazují, že závazky budou umořeny v období 3 let od 31. 12. 2016. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, uvedl, že žalobce pro něj vykonával kompletní činnost společnosti včetně provozování obchodní společnosti, nákupu materiálu a montáže dřevostaveb, vedení účetnictví a provozování platebního styku. Žalobce plně rozhodoval o ekonomických aktivitách žalovaného. Při ukončení spolupráce bylo zjištěno závažné pochybení žalobce spočívající v tom, že faktury za služby byly vystavovány bez objednávek, případně úplně bez poskytnutí služby či jiného plnění. Žalovaný na tuto skutečnost žalobce upozornil při jednání dne 14. 11. 2016. Protože žalobce na toto upozornění nijak nereagoval, nechal žalovaný provést audit faktur vystavených žalobcem. Na základě auditu ze dne 13. 1. 2017 bylo konstatováno, že část faktur byla pouze částečně doložena doklady, případně nebyla doložena vůbec. Žalobce byl s výsledky auditu seznámen dne 6. 2. 2017, přičemž finanční ředitel žalobce připustil, že k některým dokladům opravdu neexistují žádné podklady, objednávky či plnění. Žalovaný se snažil s žalobcem opakovaně řešit nesrovnalosti v žalobcem vedeném účetnictví, žalobce však vždy vystupoval z pozice síly a k výše uvedeným skutkům se odmítal vyjádřit, případně vyhrožoval žalobami. Žalovaný dále namítal, že v čl. I. odst. 4 Smlouvy byl sjednán druh služeb, které měl žalobce poskytovat pro žalovaného. Ze žalovaných faktur vyplývá, že žalobce měl pro žalovaného poskytovat stavební a montážní práce, tedy činnost, která nebyla ve Smlouvě vůbec sjednána. Tyto práce žalobce nemohl poskytovat dle předmětného ujednání Smlouvy. Žalovaný rovněž poukázal na nereálnost rozsahu poskytovaných služeb s ohledem na počet účtovaných hodin. Žalovanému nebyly zaslány žádné přehledy odpracovaných hodin a nikdy takové přehledy neodsouhlasil. K údajnému uznání dluhu žalovaný uvedl, že formulace § 1.6 Dohody vůbec nenaplňuje parametry uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., neboť v ní není uveden ani důvod závazku ani jeho konkrétní výše. Odkaz na Dohodu považoval žalovaný z tohoto důvodu za irelevantní. Žalovaný měl nárok žalobce za neprokázaný, a tudíž neoprávněný, a proto navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 4. Ze smlouvy o poskytování konzultačních a poradenských služeb ze dne 1. 7. 2014 (dále jen„ Smlouva“) má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako objednatelem byla uzavřena smlouva o poskytování konzultačních a poradenských služeb, na jejímž základě se žalobce zavázal uskutečňovat technické poradenství a poskytovat odborné konzultace v oblastech upravených touto Smlouvou a v souladu s touto Smlouvou, případně dle požadavků žalovaného, a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby sjednanou cenu, která byla dohodou stanovena sazbou 600 Kč bez DPH za odpracovanou hodinu. Splatnost daňového dokladu (faktury) je 30 dnů od data doručení faktury. V článku I. odst. 4 Smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že odborné poradenství a konzultace budou poskytovány v oblastech zprostředkování obchodu a služeb, poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. V článku VI. Smlouvy bylo mezi stranami dohodnuto, že požadavky žalovaného na dílčí plnění budou žalobci předávány dle aktuální potřeby žalovaného. Předání a převzetí plnění bude probíhat na základě výkazů práce žalobce, ve kterých žalobce uvede rozsah činnosti a její konkrétní popis. Výkaz práce předkládá žalobce ke schválení oprávněné osobě vždy za uplynulý kalendářní měsíc, ve kterém byly služby poskytovány, a to nejpozději do pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, k němuž se výkaz vztahuje. 5. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 29. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalobce dne 29. 2. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 795 965 Kč splatnou dne 15. 4. 2016. 6. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 3. 2016 soud zjistil, že žalobce dne 31. 3. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 585 222 Kč splatnou dne 20. 5. 2016. 7. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 30. 4. 2016 bylo prokázáno, že žalobce dne 30. 4. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu znějící na částku 731 715 Kč splatnou dne 14. 6. 2016. 8. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalobce dne 31. 5. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 385 323 Kč splatnou dne 31. 7. 2016. 9. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 30. 6. 2016 bylo prokázáno, že žalobce dne 30. 6. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 702 880 Kč splatnou dne 14. 8. 2016. 10. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 7. 2016 soud zjistil, že žalobce dne 31. 7. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 762 139 Kč splatnou dne 15. 9. 2016. 11. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 8. 2016 bylo zjištěno, že žalobce dne 31. 8. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 864 252 Kč splatnou dne 14. 10. 2016. 12. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 30. 9. 2016 bylo prokázáno, že žalobce dne 30. 9. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 911 784 Kč splatnou dne 14. 11. 2016. 13. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 10. 2016 soud zjistil, že žalobce dne 31. 10. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 517 892 Kč splatnou dne 14. 12. 2016. 14. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 15. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalobce dne 15. 12. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 1 004 049,09 Kč splatnou dne 29. 12. 2016. 15. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 15. 12. 2016 má soud za prokázané, že žalobce dne 15. 12. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 881 051,11 Kč splatnou dne 29. 12. 2016. 16. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalobce dne 31. 12. 2016 vystavil žalovanému za stavební a montážní práce fakturu na částku 968 539,76 Kč splatnou dne 22. 1. 2017. 17. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 15. 3. 2017 bylo prokázáno, že žalobce dne 15. 3. 2017 vystavil žalovanému za poradenství a materiál za leden 2017 fakturu znějící na částku 452 639 Kč splatnou dne 29. 3. 2017. 18. Ze zprávy nezávislého auditora pro jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne 13. 1. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný si nechal provést ověření faktur přijatých v roce 2015 od žalobce u auditorské [právnická osoba], [anonymizováno], která dospěla k závěru, že faktury společnosti [právnická osoba] přijaté v roce 2015 od společnosti [právnická osoba] s úrovní rizika 3 (faktury nejsou řádně doloženy prvotními doklady) a 2 (f