7 C 167/2022-64 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2022 domáhal zaplacení částky 10 590,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 12. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru k účtu [číslo] [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou 23 pravidelných měsíčních splátek po 1 466 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2020. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 11,90 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, využil žalobce svého oprávnění a celou dlužnou částku zesplatnil ke dni 20. 11. 2021. Dlužná částka činila po zesplatnění celkem 10 590,23 Kč a skládala se z nesplacené části jistiny ve výši 8 500,23 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 090 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 11. 10. 2022 vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, takže soud předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 12. 2019 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 11,90 % ročně formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 466 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2020. 6. Z Všeobecných obchodních podmínek účinných od 4. 12. 2019 (dále jen„ VOP“) bylo zjištěno, že podle článku 24 odst. 24.1 VOP je žalovaná povinna platit žalobci ceny za poskytované bankovní služby a za úkony s bankovními službami související, které žalobce účtuje v souladu se Sazebníkem účinným v době poskytnutí dané bankovní služby nebo provedení úkonu, pokud se žalovaný s žalobcem nedohodne jinak. 7. Z Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 11. 2016 (dále jen„ ÚP“) soud zjistil, že podle článku 8 odst. 8.1 písm. a) ÚP se za případ porušení považuje, pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého na základě Smlouvy. Podle článku 9 odst. 9.1 písm. f) ÚP je žalobce oprávněn, pokud nastane některých z případů porušení uvedených v čl. 8 ÚP požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. 8. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 5. 12. 2019, z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, z výpisu z osobního účtu žalované a z detailu o klientovi z BRKI/NRKI bylo zjištěno, že při posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce jednak z informací získaných od žalované, které porovnal s demografickými a statistickými údaji, a dále z informací získaných lustrací v registrech a databázích, jako jsou BRKI, NRKI a SOLUS. 9. Z interního účetního dokladu ze dne 5. 12. 2019 bylo prokázáno, že úvěr byl žalovanou čerpán dne 5. 12. 2019 tím způsobem, že částka ve výši 30 000 Kč byla na základě jejího příkazu převedena na účet č. [bankovní účet]. 10. Z historického výpisu z úvěrového účtu ze dne 10. 3. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že se opakovaně dostávala do prodlení s hrazením splátek úvěru, přičemž poslední splátku uhradila dne 28. 5. 2021 ve výši 1 466 Kč. Ke dni 10. 3. 2022 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 8 500,23 Kč, na poplatcích za zaslání upomínek částku ve výši 2 090 Kč, na úrocích z úvěru částku ve výši 725,83 Kč a na úrocích z prodlení částku ve výši 367,46 Kč. 11. Z upomínky ze dne 24. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 863,23 Kč a upozornil ji, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne odeslání upomínky, bude žalobce požadovat okamžité jednorázové splacení celého úvěru včetně příslušenství. 12. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 21. 3. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 21. 3. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 11 711,63 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 11,90 % ročně ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 466 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně a včas neplnila, neboť se opakovaně dostávala do prodlení s hrazením splátek úvěru. Žalobce proto využil svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil. Žalovaná přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku ve výši 10 590,23 Kč nezaplatila. Nárok žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením splátek úvěru řádně a včas dostala dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužných splátek a po zesplatnění úvěru z celé dlužné jistiny výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 590,23 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 21. 3. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.