7 C 4/2022-28 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2021 domáhal zaplacení částky 1 020 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný jako cestující využil dne 18. 7. 2019 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], přičemž se při jízdě vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] u [obec] neprokázal platnou jízdenkou, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného ve výši 20 Kč stanoveného dle Tarifu [anonymizováno 8 slov]. Žalovanému byla dále vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], následně postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], sídlem [adresa], [příjmení] S01 ORE, Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] uzavřené mezi výše uvedenými společnostmi dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 020 Kč. Žalovaný však na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z oznámení o závadách ze dne 18. 7. 2019 a z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 18. 7. 2019 bylo prokázáno, že žalovaný se dne 18. 7. 2019 přepravoval vlakem [číslo] veřejné dopravy osob provozované společností [právnická osoba], přičemž se mezi stanicemi [obec] a [obec] u [obec] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 6. Z Tarifu [anonymizováno 8 slov] účinného od 13. 12. 2015 (dále jen„ Tarif“) soud zjistil, že podle ceníku 6 – ceník přirážek a smluvních poplatků, položky [číslo] Tarifu činila výše přirážky k jízdnému při nesplnění smluvních přepravních podmínek 1 000 Kč. 7. Z Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 a z přílohy [číslo] k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 8. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 a z přílohy č. 1 k této smlouvě - seznam postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitel postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 9. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 20. 3. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 20. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 020 Kč a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 10. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 12. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se dne 18. 7. 2019 přepravoval vlakem [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou společností [právnická osoba], přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému tím v souladu s citovaným § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách a Tarifem [anonymizováno 6 slov] vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný však dlužné jízdné ani přirážku k jízdnému ve stanovené lhůtě nezaplatil. Výše uvedenými smlouvami o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba], na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji následně postoupila na žalobce. Žalovaný i přes výzvu žalobce dlužnou částku ve výši 1 020 Kč nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému dostal dnem následujícím po přepravní kontrole do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s citovaným § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 20. 3. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.