7 C 86/2022-30 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 3 030 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný dne 26. 10. 2021 v 14:26 hodin cestoval tramvajovou linkou [číslo] městské hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit žalobci dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se dále dne 5. 10. 2021 v 12:54 hodin přepravoval tramvajovou linkou [číslo] městské hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému tím vznikla povinnost uhradit žalobci přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 030 Kč. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 5. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný se dne 5. 10. 2021 přepravoval tramvajovou linkou [číslo] provozovanou žalobcem, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 26. 10. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný se dne 26. 10. 2021 přepravoval tramvajovou linkou [číslo] provozovanou žalobcem, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobci dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 7. Ze Smluvních přepravních podmínek platných od 1. 8. 2021 (dále jen„ Přepravní podmínky“) soud zjistil, že podle čl. 8 odst. 4 Přepravních podmínek cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. 8. Z Tarifu [anonymizována tři slova] platného od 1. 8. 2021 bylo zjištěno, že cena jednorázové jízdenky s časovou platností 30 minut a pásmovou platností [obec] činí 30 Kč. 9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 12. 2021 ve spojení s potvrzením o odeslání písemnosti ze dne 14. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 030 Kč a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 10. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 11. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen se při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 12. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se ve dnech 5. 10. 2021 a 26. 10. 2021 přepravoval tramvajovou linkou městské hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se v obou případech při prováděné přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. V souladu s citovaným § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách a Smluvními přepravními podmínkami žalobce tím žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci v prvním případě přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a ve druhém případě dlužné jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku v celkové výši 3 030 Kč i přes výzvu žalobce nezaplatil. Soud v souladu s citovaným § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobci vedle dlužné částky rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni provedení přepravní kontroly, při níž byl nárok vůči žalovanému uplatněn, do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 030 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 13. 12. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.