7 C 93/2022-40 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2022 domáhal zaplacení částky 6 050 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný si u žalobce objednal na základě objednávky [číslo] přepravu zboží, dvou palet o váze 628 kg z [obec] do [anonymizováno] a [obec] ve dnech 22. 4. 2021 – 23. 4. 2021. Žalobce objednávku řádně splnil a provedenou přepravu žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 6 050 Kč splatnou dne 22. 7. 2021. Žalovaný fakturu ve lhůtě její splatnosti nezaplatil a nijak nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 14. 9. 2022 vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o přepravě věci – objednávka [číslo] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě, na jejímž základě se žalobce zavázal provést ve dnech 22. 4. 2021 do 23. 4. 2021 pro žalovaného přepravu zboží – 2 palet o váze 628 kg z [obec] do [anonymizováno] a [obec] za částku 5 000 Kč bez DPH. 6. Z mezinárodního nákladního listu č. [anonymizováno] bylo prokázáno, že nakládka zboží proběhla v [obec] dne 22. 4. 2021, zboží bylo žalovanému doručeno dne 23. 4. 2021, což žalovaný potvrdil podpisem mezinárodního nákladního listu. 7. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 23. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce dne 23. 4. 2021 vystavil žalovanému fakturu za přepravu zboží znějící na částku ve výši 6 050 Kč splatnou dne 22. 7. 2021. 8. Z výzvy k plnění ze dne 20. 1. 2022 a z podacího lístku ze dne 22. 1. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 6 050 Kč a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 9. Podle článku 1 odst. 1 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. 10. Podle článku 4 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této Úmluvy. 11. Podle článku 9 odst. 1 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), je nákladní list, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena mezinárodní smlouva o přepravě podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal provést pro žalovaného ve dnech 22. 4. 2021 a 23. 4. 2021 mezinárodní přepravu zboží z [obec] do [anonymizováno] a [obec] a žalovaný se zavázal uhradit za provedenou přepravu přepravné ve sjednané výši 5 000 Kč bez DPH. Žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně splnil a zboží žalovanému řádně a včas dodal do místa určení, což žalovaný potvrdil podpisem mezinárodního nákladního listu. Žalobce za provedenou přepravu vystavil žalovanému fakturu znějící na částku ve výši 6 050 Kč splatnou dne 22. 7. 2021. Žalovaný však fakturu ve lhůtě splatnosti nezaplatil a nijak nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu žalobce. Žalovaný se nezaplacením faktury řádně a včas dostal dnem následujícím po její splatnosti do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 650 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 050 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva k plnění ze dne 20. 1. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.