8 C 175/2021-40 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 46.023 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že je držitelem licence na distribuci elektřiny. Při kontrole odběrného místa [ulice a číslo], [obec] dne [datum], kdy po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny za dodanou elektřinu, bylo zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to na celkovou částku 46.023 Kč, kterou po žalovaném požadoval zaplatit fakturou [číslo]. Dlužnou částku žalovaný neuhradil, přes písemnou upomínku žalobce. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], neoprávněně odebíral elektrickou energii. Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NM bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od [datum] do [datum] a způsobil tak žalobci škodu ve výši 34.695,20 Kč. Ze Stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že v souvislosti s činností spojenou s kontrolou, zajištěním a dokumentací závadného stavu na odběrném místě vznikly žalobci náklady ve výši 3.340 Kč. Z Faktury (daňového dokladu) [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že za neoprávněný odběr žalobce vyúčtoval žalovanému celkovou částku 46.023 Kč splatnou dne [datum]. Výzvou k úhradě ze dne [datum] žalobce prokázal, že ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Podle § 51 písm. a), c) a d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle § 9 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Hmotně právně soud věc posoudil tak, že, poté, co po odpojení odběrného místa žalovaného, žalobce v místě zjistil neoprávněný odběr podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, žalobce podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. stanovil způsob výpočtu při neoprávněném odběru elektřiny jako provozovatel distribuční soustavy a vypočetl celkovou náhradu za neoprávněný odběr ve výši 46.023 Kč, kterou žalovaný doposud neuhradil. Soud má nárok žalobce za oprávněný a prokázaný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ode dne [datum] je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu a je tak povinen kromě jistiny zaplatit žalobci úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (2x náhrada 300 Kč za dva úkony spočívající v písemném podání a sepsání výzvy k plnění) a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.303 Kč; tedy náklady v celkové výši 2.903 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.