8 C 203/2020-107 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum], ve spojení s podáním ze dne [datum], požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 21.999,86 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba], anebo [právnická osoba], anebo [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným v postavení podnikatele Smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky – úvěr ve výši 137.579 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5.457,21 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas své závazky ze smlouvy a v průběhu trvání smlouvy se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru, předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a k datu [datum] od smlouvy o úvěru odstoupil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena s účinností ke dni [datum] na žalobce. Dlužná částka ke dni postoupení činila 21.999,86 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze Smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla číslo: [číslo] půjčce ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, coby podnikatelem, [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr na financování předmětu koupě vozidla Opel Tigra za celkovou kupní cenu 152.865 Kč, na kterou žalovaný uhradí částku 15.286 Kč a částka 137.579 Kč bude uhrazena z poskytnutého úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit formou ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5.457,21 Kč s tím, že součástí měsíční splátky je i splátka nákladů na pojištění ve výši 373,42 Kč. První splátku měl žalovaný uhradit dne [datum] a každou další pak vždy 26. dne v měsíci s poslední splátkou ke dni [datum]. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce ke dni [datum] odstoupil od úvěrové smlouvy z důvodu hrubého porušení Všeobecných obchodních podmínek. Z bodu 6. Všeobecných obchodních podmínek vyplývá oprávnění předchůdce žalobce odstoupit od smlouvy při prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy. Z Vyúčtování úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl k tomuto datu v prodlení s úhradou celkové částky 41.453,86 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Přílohou [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo]. Z Databáze časových řad [příjmení] za měsíc září 2005 soud zjistil, že žalobcem uplatněný úrok z úvěru ve výši 14,63 % odpovídá výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytovaných bankami klientům ke dni uzavření smlouvy (UK4 ve výši 14,38 %, UK21 ve výši 19,41 %). Výzvou k plnění ze dne [datum] s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 61.922,17 Kč. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byl uzavřen úvěrový vztah dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), na základě kterého předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný je měl vrátit společně se sjednaným úrokem a poplatky, což žalovaný řádně neučinil, čímž mu vznikl dluh ve výši 21.999,86 Kč. Jelikož i postoupení pohledávky za žalovaným žalobce bylo prokázáno, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částky, a to včetně požadovaného úroku ve výši 14,63 % ročně z dlužné jistiny úvěru (§ 502 obch. zák.) a zákonného úroku z prodlení (§ 369 obch. zák.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 880 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.332 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud pro úplnost uvádí, že hmotně právně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních předpisů.