9 C 76/2022-48 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy [anonymizováno] dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 4 odst. 1 zákona má žalobkyně právo na příspěvek za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno a podle téhož ustanovení odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba příspěvku podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí podle § 2 odst. 1 písm. g) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, částku [částka]. Základ příspěvku činí [částka], poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 2a citované vyhlášky částku [částka], celkem [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku. Protože žalovaný ve stanovené lhůtě [anonymizováno] dnů od doručené písemné výzvy, žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ke dni [datum] se stala pohledávka splatná. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do [číslo] cm3, [registrační značka], neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum], tedy celkem [anonymizováno] dní. Je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku dle druhu vozidla činí v případě žalovaného částku [částka]. Základ příspěvku tedy činí [částka] ([anonymizováno] Kč/den x [anonymizováno] dní), náklady na jeho uplatnění činí [částka]. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona vyzván žalobkyní k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období od [datum] do [datum], přičemž výzvu (RR [anonymizováno]) si v úložní době, která uplynula dne [datum], nevyzvedl. Svou povinnost v [anonymizováno] denní lhůtě dobrovolně nesplnil, proto mu žalobkyně po marném uplynutí lhůty zaslala dne [datum] upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP. Žalovaný ničeho neuhradil, přestože mu dne [datum] žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. Věc soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni kromě žalované částky také zákonný úrok z prodlení od data [datum] do zaplacení. Úložní doba k vyzvednutí výzvy k plnění marně uplynula dne [datum]. Splatnost příspěvku tak ve smyslu ustanovení § 605 odst. 1 o. z. a ve spojení s § 607 o. z. nastala uplynutím [anonymizováno] lhůty od doručení výzvy žalovanému, tedy [datum] (pondělí). Žalovaný se v prodlení ocitl až následující den po splatnosti příspěvku, tj. [datum]. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dne [datum] soud žalobu zamítl, neboť tohoto dne ještě běžela žalovanému zákonná lhůta k plnění. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, neúspěch měla v poměrně nepatrné části, ve které byla žaloba zamítnuta. Náklady řízení žalobkyně představují jí zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., což celkem činí [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobkyně vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem, které je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinna, a pro níž jsou příspěvky podle § 24c zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobkyně, kterou musí být žalobkyně schopna právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využívala odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobkyně za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, a proto žalobkyni jejich náhradu nepřiznal. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.