9 C 88/2022-65 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatele a právnických osob. Pojistná smlouva vstoupila v platnost dne [datum] a tento den je také dnem počátku pojištění. V pojistné smlouvě bylo sjednáno celkové roční pojistné ve výši [částka] s frekvencí placení ročně. Smlouva byla sjednána do konce pojistného roku s automatickou prolongací. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], proto jej žalobkyně Upomínkou dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k uhrazení dlužné částky a upozornila ho na možnost zániku pojistné smlouvy, pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno v termínu do [datum]. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného. O zániku pojistné smlouvy žalobkyně žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne [datum], ve kterém ho současně vyzvala k úhradě dluhu ve výši [částka]. Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, přesto však dlužná částka nebyla zaplacena. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu konanému dne [datum] se zástupce žalobkyně nedostavil, omluvil se. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno dne [datum], postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“). Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků řízení. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli s počátkem pojištění od [datum] shora uvedenou pojistnou smlouvu, o pojištění podnikatele a právnických osob, na dobu určitou, do konce pojistného roku s automatickou prolongací. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši [částka], splatné jednou splátkou vždy k [anonymizováno] dni [anonymizováno] měsíce kalendářního roku. Žalovaný pojistné splatné dne [datum] neuhradil, proto jej žalobkyně výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k jeho úhradě a současně žalovaného upozornila, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno v termínu do [datum], pojištění dnem [datum] zanikne. Protože ve stanoveném termínu žalovaný dlužné pojistné žalobkyni neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Zánik pojistné smlouvy oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum]. Informací o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne [datum] a Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně a následně i zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Za pojistné období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, dluží žalovaný na dlužném pojistném částku [částka]. Při rozhodování ve věci samé postupoval soud podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., co do výše požadovaných zákonných úroků z prodlení. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Proto soud žalobkyni přiznal také požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], neboť se v tomto případě jedná o pohledávku, která vznikla ze závazku mezi podnikateli. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaného celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.