11 C 204/2022-36 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným u soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jimž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 45.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytl částku 45.000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 5.000 Kč počínaje dnem [datum]. Protože žalovaný k tomu datu neuhradil ničeho, stal se následujícím 5. dnem splatným celý dluh. Veškerá ujednání stvrdil žalovaný Dohodou o uznání a splácení závazku ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění. Z Dohody o uznání a splácení závazku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci z důvodu poskytnuté zápůjčky v celkové výši 45.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal uhradit dlužnou částku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5.000 Kč na účet žalobce vždy k 2. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Pro případ prodlení žalovaného se splátkou více než 5 dnů byla sjednána ztráta výhody splátek tak, že se dluh stává okamžitě splatným v celé výši. Z Oznámení o splatnosti dluhu a Předžalobní výzvy ze dne [datum] s detailní informací o dodání zásilky bylo zjištěno, že žalovaný svůj dluh žalobci neuhradil a před podáním žaloby byl ještě vyzván k zaplacení dlužné částky. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na základě shora uvedeného skutkového zjištění posoudil nárok žalobce z hmotně právního hlediska podle ustanovení § 2053 o. z., jako nárok na zaplacení žalované částky z titulu uznání dluhu co do důvodu i výše, a protože má soud nárok žalobce za prokázaný, vyhověl žalobě v plném rozsahu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 2.900 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 8.700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč, dále 21 % DPH z částky 9.600 Kč ve výši 2.016 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 13.416 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).