11 C 215/2023-53 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila celkem 104.226 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva. Na základě smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 60.000 Kč s tím, že tuto částku měla žalovaná zaplatit předchůdci žalobce společně s příslušenstvím ve výši 44.020,08 Kč nejpozději do [datum], a to formou měsíčních splátek po 4.334,17 Kč. Pro případ prodlení žalované s řádným splácením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, a za každou písemnou upomínku náklady na upomínání ve výši 50 Kč. Žalovaná svou povinnost splácet úvěr řádně a včas porušila v důsledku čehož původní věřitel využil svého oprávnění a poslední výzvou k úhradě dluhu úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky přešla pohledávka za žalovanou na žalobce a tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 104.226 Kč a skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 60.000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 14.193 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 29.983 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou dohodu o uznání dluhu v níž žalovaná uznala vůči žalobci svůj dluh ve výši 104.226 Kč a tento se zavázala uhradit ve 21 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se však dostala do prodlení s první a druhou splátkou, proto žalobce dne [datum] dluh zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě zesplatněné pohledávky nejpozději do [datum]. Od data uzavření dohody žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Dne [datum] žalobce zaslal žalované poslední upomínku před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč, které měla žalovaná vrátit společně se sjednaným úrokem 24 měsíčními splátkami ve výši 4.334,17 Kč počínaje [datum]. Poskytnutí finančních prostředků žalované v celkové výši 60.000 Kč ke dni [datum] bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce za období od [datum] do [datum]. Z Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě zesplatněného úvěru ve výši 102.667,14 Kč Dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byl prokázán přechod pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] na žalobce. Ze Splátkové dohody ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vůči žalobci uznala svůj dluh ve výši 104.226 Kč vyplývající ze smlouvy [číslo] současně se zavázala dluh uhradit ve 21 splátkách ve výši 5.000 Kč měsíčně počínaje [datum]. Ze Zesplatnění dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že je žalovaná v prodlení se splácením uznaného dluhu. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 104.226 Kč. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud na základě shora uvedeného skutkového zjištění posoudil nárok žalobce z hmotně právního hlediska podle ustanovení § 2053 o. z., jako nárok na zaplacení žalované částky z titulu uznání dluhu. Povinnost žalované zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., jako důsledek prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu, přičemž konkrétní výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaná jej nerozporovala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byla ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 5.300 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 15.900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč, dále 21 % DPH z částky 16.800 Kč ve výši 3.528 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 4.170 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 24.498 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).