11 C 229/2023-50 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 11.079 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že původní smluvní partner žalovaného dodavatel elektřiny do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], [právnická osoba] pozbyl licenci k dodávce elektřiny a dnem, kdy operátor trhu s elektřinou [právnická osoba] oznámil žalobci registrační číslo odběrného místa vznikla žalobci povinnost dodávat elektřinu v režimu dodavatele poslední instance. Povinnost zajistit dodávky vznikla žalobci počínaje dnem [datum] O této skutečnosti žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne [datum]. Fakturou [číslo] žalobce vyúčtoval žalovanému dodávku 2,733 MWh elektřiny do odběrného místa za období od [datum] do [datum] na částku 19.279 Kč splatnou dne [datum]. Na tuto fakturu eviduje žalobce dvě platby, a to platbu ze dne [datum] ve výši 5.000 Kč a platbu ze dne [datum]. Před podáním žaloby ještě žalobce dne [datum] zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 72 odst. 2, věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen„ energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 5. Podle § 12a odst. 1 energetického zákona, dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. 6. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona, dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. 7. Podle § 12a odst. 4 energetického zákona, zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z Informace o zahájení dodávky elektřiny v režimu dodavatele poslední instance ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o tom, že v důsledku toho, že stávající dodavatel [právnická osoba] pozbyl dne [datum] možnost dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], se tak žalobce stal pro žalovaného dodavatelem poslední instance s tím, že žalobce současně žalovaného vyrozuměl o způsobu placení záloh splatných od listopadu 2021 ve výši 1.800 Kč. Z Mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému dodávku 2,733 MWh elektřiny do odběrného místa za období od [datum] do [datum] na částku 26.479,68 Kč a po započtení záloh ve výši 7.200 Kč v nedoplatku 19.279 Kč splatném dne [datum]. Z Předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 11.079 Kč. 10. Na základě provedeného dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce, jakožto dodavatel poslední instance, dodával žalovanému do odběrného místa ve výše specifikovaném období elektřinu, za což mu žalovaný doposud zcela neuhradil stanovenou platbu. Soud shledal žalobu jako zcela důvodnou, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 11.079 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, uložil soud žalovanému rovněž povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti vystaveného vyúčtování, jehož výše odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).