11 C 261/2021-54 — Okresní soud v Břeclavi

Manžel se domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 27. 8. 2011 na Ukrajině. Uvedl, že se jedná o jeho třetí manželství, děti se z manželství nenarodily. Manželství je hluboce rozvrácené, došlo k rozporům a citovému nesouladu a manžel odešel ze společné domácnosti v září 2016. Od ledna 2017 žije manžel na shora uvedené adrese s paní [jméno] [příjmení], se kterou má dceru narozenou 23. 2. 2018. Od odchodu z domácnosti s manželkou nežije a je přesvědčen, že jsou splněny podmínky rozvodu. Místo pobytu manželky se nepodařilo zjistit a pokus o doručení soudních písemností na poslední známou adresu na Ukrajině byl bezúspěšný. Dožádání bylo soudu vráceno bez vyřízení s odkazem na momentální situaci na Ukrajině a vyjádření Velvyslanectví Ukrajiny, dle kterého nemůže Ukrajina zabezpečit plnění svých závazků ze Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech a z Úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních. Podle zprávy Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru cizinecké policie, ze dne 29. 3. 2022 nebyly zjištěny žádné údaje o pobytu manželky na území České republiky. Podle zprávy tohoto úřadu ze dne 28. 12. 2022 manželka nemá povolení k pobytu na území České republiky ani není známo, zda se na území ČR v současné době nachází. Z uvedených důvodů byla manželka v řízení zastoupena opatrovníkem podle § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění. Opatrovník manželky pro případ, že soud shledá, že byly splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství, navrhl, aby návrhu bylo vyhověno. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS), zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Podle § 47 odst. 2, písm. c) ZMPS, jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby. Pravomoc českých soudů je dle shora citovaného ustanovení dána, místně je příslušný Okresní soud v Břeclavi podle místa bydliště manžela (§ 373 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen ZŘS). Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 ZMPS se pro posouzení věci použije právo české. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] ve městě [anonymizováno] na Ukrajině. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že od roku 2016, tedy více než šest let s manželkou nežije, má vážný vztah s jinou ženou a z tohoto vztahu se narodila dcera [jméno] [celé jméno manžela]. Vyplývá to i z lustrace v informačním systému základních registrů, kde je toto dítě otce [celé jméno manžela] zapsáno. Tyto skutečnosti potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že od konce roku 2016 spolu s [celé jméno manžela] vychovávají dceru [jméno] a její partner má dobrý vztah i s jejím synem z prvního manželství. Považuje tento vztah za perspektivní. Za této situace dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno už s ohledem na dlouhou dobu odloučení manželů a zejména s ohledem na skutečnost, že manžel má rodinný život s jinou ženou a dítětem z tohoto vztahu. Byly tak splněny podmínky § 755 odst. 1 o. z. pro zrušení manželství rozvodem a návrhu bylo proto vyhověno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.