12 C 1/2022-94 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], podanou u soudu téhož dne, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 201.895 Kč představující náhradu nákladů spojených s těhotenstvím ve výši 7.550 Kč a dále požadovala výživné neprovdané matky ve výši 3.500 Kč měsíčně po dobu, kdy žalobkyně bude pobírat rodičovský příspěvek. Do částky 7.550 Kč žalobkyně započítala náklady na těhotenské ošacení ve výši 4.500 Kč, jízdné za ošetřujícím lékařem (zubařem) ve výši 1.500 Kč a za léky 950 Kč. Dále žádala zaplacení poloviny nájmu, aby se jí alespoň částečně vrátily vynaložené úspory. 2. Žalovaný se k návrhu vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí. Byl přesvědčen, že není žádný důvod, proč by měl žalobkyni platit výživné, když k ní nemá žádný vztah, nikdy spolu nevedli společnou domácnost. Žalovaný nemá navíc dostatek finančních prostředků. Uvedl, že je ochoten platit výživné pouze na syna [jméno], k němuž je připraven uznat otcovství. 3. K jednání soudu dne [datum] se dostavili oba řádně a včas předvolaní účastníci. K jednání soudu dne [datum] se dostavil pouze žalovaný, žalobkyně, ačkoli byla řádně a včas vyrozuměna o termínu jednání, se k němu bez včasné předchozí omluvy a žádosti o odročení nedostavila, a proto soud věc projednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“). Omluvu žalované soud obdržel až po proběhlém jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Ze Smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum] vyplývá, že nájemci, manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], s podnájemkyní [celé jméno žalobkyně] uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu v [obec], Ulice [ulice a číslo], za částku 13.734 Kč, z toho nájemné 9.500 Kč Smlouva byla ujednána na dobu určitou do [datum], a spolu se žalobkyní byli oprávněni byt užívat její děti [jméno] a [jméno] [příjmení]. 6. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ohledně žalobkyně má soud za prokázané, že má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, a to k [jméno] [příjmení], narozenému [datum], [jméno] [příjmení], narozené [datum] a [jméno] [příjmení], narozené [datum]. 7. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyni je diagnostikována Crohnova nemoc a že v průběhu těhotenství trpěla respiračním onemocněním. 8. Z potvrzení Vězeňské služby České republiky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný nastoupil do výkonu trestu ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence [obec] dne [datum]. Ke dni vydání potvrzení nebyl žalovaný pracovně zařazen, konec trestu byl plánován na [datum]. 9. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že žalovaný byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody s tím, že mu byla stanovena zkušební doba podmíněného propuštění v trvání dvou let s dohledem. 10. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný má vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] a nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. 11. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že oba nezletilí synové žalovaného byli svěřeni do péče matky [jméno] [příjmení] a naposledy byla žalovanému uložena povinnost platit výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně na [jméno] a výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně na [jméno]. Tehdy žalovaný jinou vyživovací povinnost neměl, byl zaměstnán krátce a jeho příjem dosahoval 20.000 Kč hrubého. 12. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že nezletilé dcery žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou svěřeny do pěstounské péče prarodičů a matce byla uložena povinnost přispívat na jejich výživu výživným ve výši 300 Kč měsíčně na každou. Za období od [datum] do [datum] vznikl matce nedoplatek na výživném ve výši 3.300 Kč, který je povinna splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 200 Kč. Matka byla v době posledního rozhodování na rodičovské dovolené s nezletilým [jméno], pobírala na něho přídavek na dítě ve výši 630 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 8.108 Kč, dále měla příjem z brigád. 13. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného společnosti [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že zde nastoupil do stálého pracovního poměru dne [datum], v únoru 2023 mu byla vyplacena čistá mzda ve výši 17.347 Kč a v březnu 2023 pak ve výši 22.331 Kč. 14. Ze zprávy Úřadu práce [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum] bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. 15. Z protokolu o jednání sepsaným u Městského soudu v Brně ze dne [datum] bylo zjištěno, že je zde vedeno řízení o určení otcovství k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], jehož účastníky jsou matka [celé jméno žalobkyně] (v tomto řízení žalobkyně) a domnělý otec [celé jméno žalovaného] (v tomto řízení žalovaný). Domnělý otec se k jednání Městského soudu v Brně nedostavil a jednání bylo odročeno za účelem zpracování znaleckého posudku (analýza DNA). 16. Z výpovědi žalobkyně u jednání soudu [datum] vyplynulo, že po žalovaném požaduje výživné od března 2022, kdy jí přestal zcela přispívat. Předtím jí něco přispíval z vaření drog. Od narození syna [jméno] je na mateřské dovolené. Ví s určitostí, že otcem nezletilého [jméno] je žalovaný. S tvrzením žalovaného, že v době otěhotnění byla na pervitinu a nic si nepamatuje, nesouhlasí. S jiným mužem poměr neměla. V požadovaném výživném 3.500 Kč je zahrnut příspěvek na nájem a jednak i to, že žalobkyně v důsledku Crownovy nemoci vyžaduje speciální stravu. Se synem žije sama, vyřizuje si dávky státní sociální podpory. Její dvě nezletilé dcery jsou v péči jejích rodičů, neboť žalobkyně ztratila bydlení. Potvrdila, že dříve měla problémy s drogami. 17. Žalovaný u jednání soudu konaného [datum] vypověděl, že s žalobkyní byli závislí na pervitinu a taky tomu odpovídal jejich vztah. Všechny finance šly do výroby pervitinu. Pro žalovaného vše skončilo dne [datum], kdy nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný má vysokoškolské vzdělání, nyní je zaměstnán. Uvedl, že má řadu dluhů, bude si žádat o insolvenci. Na syny narozené z manželství má výživné uhrazené, neboť mu je strhávali z práce ve výkonu trestu, něco platili i jeho rodiče. 18. Z ostatních soudem provedených důkazů nevyplynulo již nic významného pro posouzení věci. 19. Podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. (2) Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. (3) Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená. 20. Podle § 921 o. z. (1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. (2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. 21. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 22. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 23. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem syna [jméno] [příjmení] a výživné žalobkyně coby neprovdané matky. V řízení vyšlo najevo, že žalovaný dosud neuznal své otcovství k nezletilému [jméno], a proto je u Městského soudu v Brně vedeno řízení o určení otcovství, kde na straně domnělého otce vystupuje právě žalovaný. Z dokazování pak bylo prokázáno, že účastníci spolu nikdy nevedli společnou domácnost a dále, že žalovaný žalobkyni v průběhu jejího těhotenství ničím nepřispěl, a to ani na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ani na její výživu. 24. Soud tedy ve vztahu k nároku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s těhotenstvím ve výši 201.895 Kč, dospěl k závěru, že žaloba je v této části zčásti důvodná, když žalovaný jí po dobu těhotenství nebyl nikterak nápomocen, nepodílel se na úhradě jejich nákladů, které jí vznikly. S těhotenstvím jsou zcela jistě spojeny zvýšené nákla