12 C 5/2022-41 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem ze dne 22. 8. 2022, soudu doručeném dne 24. 8. 2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované, coby matce zletilého [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka], narozeného [datum] (dále také jen„ syn žalovaného“), uložena povinnost přispívat na jeho výživu částkou 1.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2022. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne 3. 12. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 1. 2019, byla prodloužena ústavní výchova v té době nezletilého syna žalované na dobu tří let. Dne 3. 3. 2022 syn žalovaného již jako zletilý požádal žalobce o přiznání opakujícího se zaopatřovacího příspěvku podle § 50 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., jako dávky, která je určena na zaopatření zletilých nebo plně svéprávných osob – mladých dospělých – po zániku pěstounské nebo ústavní péče. Žalobce přiznal synovi žalované uvedený příspěvek ve výši 15.000 Kč měsíčně ke dni 1. 3. 2022 a v této výši je mu vyplácen i nadále, protože syn žalované je dosud nezaopatřený, neboť je studentem Střední odborné školy v [obec] [část obce] a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Za dobu, kdy je synovi žalované přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek, neobdržel od žalované žádné výživné. 2. Žalovaná se k návrhu vyjádřila dne 12. 10. 2022 tak, že nárok na zvýšení výživného uznává, avšak nesouhlasí s navrhovanou výší výživného 1.000 Kč měsíčně, a to s ohledem na svou majetkovou situaci, kdy hradí výživné i na dceru [jméno] [jméno] [příjmení], narozenou [datum] ve výši 400 Kč měsíčně, a to na základě soudního rozhodnutí. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 4. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 12. 2018 bylo prokázáno, že došlo k prodloužení ústavní výchovy tedy nezletilého [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka], a to na dobu dalších tří let s tím, že bude realizována v Dětském domově se školou a základní škola v [obec] – [část obce]. 5. Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 10. 3. 2022 vyplývá, že řízení o prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy u tehdy nezletilého [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka] bylo zastaveno, neboť tento nabyl zletilosti dne [datum]. 6. Ze zprávy [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 18. 5. 2023 ohledně vyplacených dávek nemocenského pojištění žalované za období od 23. 6. 2022 do 13. 11. 2022 byla žalované vyplacena celkem částka 67.344 Kč. Od 16. 5. 2023 je žalovaná opět v pracovní neschopnosti. 7. Z potvrzení zaměstnavatele žalované [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [obec], bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za období od března 2022 do prosince 2022 byl ve výši 100.976 Kč a v období od ledna 2023 do dubna 2023 dosahoval částky 21.327 Kč. 8. Žalovaná v rámci své výpovědi u jednání soudu dne 7. 6. 2023 uvedla, že bydlí na ubytovně na adrese [adresa žalované], kde má jeden pokoj se sociálním zařízením bez kuchyně. Za ubytování platí 5.000 Kč měsíčně a krom toho se podílí i na úhradě nákladů za spotřebu energií v kuchyni s tím, že přesnou částku nevěděla. Žalovaná uvedla, že nemá změněnou pracovní schopnost, ale má opakovanou pracovní neschopnost, protože má problémy se štítnou žlázou a s revmatismem. Aktuálně u svého zaměstnavatele pracuje v pěstírně okurek. Na dceru platí výživné ve výši 400 Kč, na syna zatím čeká na stanovení výživného. Žalovaná dále uvedla, že s dcerou i synem je v kontaktu, bere si k sobě, za což musí na ubytovně platit, dětem i něco dokupuje. Z ostatních soudem provedených důkazů nevyplynulo již nic významného pro rozhodnutí věci. 9. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 10. Podle § 910 odst. 2 o. z. vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. 11. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 12. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 13. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 14. Podle § 914 o. z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 15. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 16. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen„ ZOSPOD“), (1) Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. 17. Podle § 50u ZOSPOD (1) Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. (2) Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. 18. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 19. Předmětem řízení je nárok žalobce na výživné vůči žalované, coby matky [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka] vyplývající z ustanovení § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 50u odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. 20. Žalovaná nárok žalobce nesporovala, neboť je jí známo, že zletilý syn není schopen sám se živit a že mu je žalobcem vyplácen zaopatřovací příspěvek. Žalovaná však sporovala výši požadovaného výživného. Po zvážení všech rozhodných skutečností soud stanovil matce povinnost přispívat na výživu zletilého syna [jméno] [jméno] [celé jméno původního účastníka] výživným ve výši 500 Kč měsíčně, a to zpětně od 1. 3. 2022, tedy od počátku měsíce, ve kterém úřad práce začal zletilému dítěti vyplácet příspěvek na úhradu jeho potřeb. S ohledem na výdělkové poměry matky a i s přihlédnutím ke skutečnosti, že matka bydlí na ubytovně, se synem se stýká a dokupuje mu i nějaké věci, případně za něj platí ubytování, jí soud stanovil výživné ve výši 500 Kč (výrok I.). Soud má za to, že stanovené výživné odpovídá výdělkovým poměrům matky a i tomu, že má další vyživovací povinnost k dceři [jméno]. Ve zbývající části nároku, tj. co do částky 500 Kč byla proto žaloba zamítnuta (výrok III.). 21. V souladu s ustanovením § 922 o. z. bylo výživné stanoveno zpětně, a to od 1. 3. 2022, tj. od doby, kdy je synovi žalované žalobcem vyplácen zaopatřovací příspěvek. Žalované tedy vznikl na zvýšeném výživném za dobu od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2023 nedoplatek ve výši 7.500 Kč (tedy za 15 měsíců po 500 Kč). S ohledem na majetkové poměry žalované a s přihlédnutím k výši dlužného plnění soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužné