5 C 283/2022-42 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 33.954 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že jako dodavatel poslední instance dodával žalovanému od [datum] elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb, a žalovanému vznikl závazek poskytnutou elektřinu žalobci dle ceníku DPI MO, platného v době a místě odběru, uhradit. Žalobce žalovanému vystavil fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 33.954 Kč, za období od [datum] do [datum]. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy k úhradě odeslané mu prostřednictvím právního zástupce žalobce dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil mimořádnou fakturu za elektřinu [číslo] ze dne [datum], předžalobní výzvu k úhradě závazků ze dne [datum] s potvrzením o odeslání z téhož dne, a výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce. 5. Z mimořádné faktury za elektřinu ze dne vystavení [datum] a její přílohy soud zjistil, že tato byla vystavena na částku nedoplatku ve výši 33.954 Kč, splatnou dne [datum], pro místo spotřeby [adresa žalovaného], za období od [datum] do [datum], na jméno žalovaného, zákaznické [číslo] produkt dodávky [příjmení], produktová řada DPI s ceníkem DPI MO. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 33.954 Kč. 7. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice (§ 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). 8. Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh (§ 12a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). 9. Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi (§ 12a odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). 10. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). 11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 12. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobce jako dodavatel poslední instance dodával žalovanému od [datum] elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb, a žalovanému tak vznikl závazek poskytnutou elektřinu žalobci dle ceníku DPI MO, platného v době a místě odběru, uhradit. Žalobce žalovanému vystavil fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 33.954 Kč, za období od [datum] do [datum]. Žalovaný na dlužnou částku žalobci ničeho neuhradil. Jelikož žalovaný do řízení ničeho nevnesl, nikterak nevyvrátil skutková tvrzení či důkazy žalobce, vzal soud za prokázaný nárok uplatněný žalobcem, kterému tak přiznal částku 33.954 Kč společně s požadovaným zákonným úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2022 činila repo sazba České národní banky 3,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 11,75 % z uplatněné částky 33.954 Kč ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. ode dne [datum] do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena žalobcem uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.359 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t“), celkem tedy 1.500 Kč za úkony advokáta (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t., a náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem tedy 300 Kč za paušální náhradu výdajů, a dále 21% DPH z odměny a náhrad advokáta, tj. z částky 1.800 Kč, což činí částku ve výši 378 Kč; celková výše náhrady nákladů řízení žalobce tak činí částku 3.537 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).