5 C 51/2023-39 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem, doručeným Městskému soudu v Brně dne [datum] a následně postoupeným Okresnímu soudu v Břeclavi dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2.192 Kč s příslušenstvím coby zákonným úrokem z prodlení z částky 2.192 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Uvedl, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od [datum], a to formou akceptace návrhu pojistné smlouvy úhradou prvního pojistného coby akceptační platby. Předmětem bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] (dále také„ smlouva“). Pojistné za pojistné období [datum] – [datum] bylo stanoveno v částce 3.288 Kč. Pojistné bylo splatné formou měsíčních splátek. Žalovaný však uhradil toliko částku 1.096 Kč. Pojištění zaniklo ke dni [datum]. Za dlužné období, kdy nebylo pojistné zcela hrazeno, tj. od [datum] do [datum] činí dlužná částka na pojistném 2.192 Kč, kterou žalobce uplatnil s výše specifikovaným úrokem z prodlení. Dále se žalobce domáhal nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Žalobce žalovanému zaslal dne [datum] předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. K prokázání svých tvrzení doložil žalobce následující důkazy – návrh smlouvy pojištění vozidel číslo smlouvy [číslo], všeobecné pojistné podmínky, výpověď pojistné smlouvy ze dne [datum], oznámení o ukončení pojištění a vyúčtování ze dne [datum], poslední výzvu k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podací lístek z téhož dne. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.). Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty (§ 2804 o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobce vylíčil v žalobě, a proto mu v souladu s § 2758 a násl. o. z. přiznal dlužnou částku neuhrazeného pojistného ve výši 2.192 Kč, jakož mu přiznal i úrok z prodlení z dlužné částky pojistného 2.192 Kč, který žalobce uplatnil po splatnosti předepsaného pojistného od [datum] do zaplacení, a to ve výši sazby 8,5 % ročně. Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku [rok], ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,5 %, kdy sazba zvýšená o 8 procentních bodů odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobci přiznal i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.089 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 400 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního poplatku. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 1.489 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. soud vyhotovil zkrácené odůvodnění rozsudku.