5 C 6/2023-26 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou, zdejšímu soudu doručenou dne [datum], domáhal vůči žalovanému zaplacení částky celkem 950.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, z titulu smlouvy o zápůjčce a uznání dluhu. Uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřel v rámci vzájemné spolupráce v letech [rok] a [rok] smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl dílčí zápůjčky, a to v celkové výši 950.000 Kč. Splatnost celé této částky, tedy částky ve výši 950.000 Kč byla přitom sjednána ke dni [datum]. Žalovaný k danému termínu výše uvedenou částku nevrátil, a to ani zčásti. Žalovaný dne [datum] osobně a písemnou formou uznal ve smyslu § 2053 o. z. svůj dluh vůči žalobci z právního titulu nevrácení předmětné peněžité zápůjčky ve stanoveném termínu a co do výše 950.000 Kč, a současně se žalovaný zavázal k jeho úhradě nejpozději ke dni [datum]. Žalovaný však svůj závazek vůči žalobci dosud nesplnil a dostal se tak s úhradou dluhu do prodlení. Ačkoli se žalobce na žalovaného obracel již dříve s požadavkem na úhradu dlužné částky, žalovaný tak neučinil, a to ani částečně. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k vrácení peněžité zápůjčky, přesto žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, kdy žalobce současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil, a tedy jeho souhlas byl presumován, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil uznání dluhu ze dne [datum] a výzvu k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínku ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]. Z listiny uznání dluhu shora soud zjistil, že toto mezi sebou dne [datum] uzavřeli žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník, přičemž předmětem této listiny bylo uznání dluhu žalovaným vůči žalobci co do důvodu i výše z titulu nevrácené zápůjčky ve výši 950.000 Kč, s tím, že v rámci vzájemné spolupráce v letech [rok] a [rok] žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl dílčí zápůjčky v celkové výši 950.000 Kč, splatnost této částky byla sjednána ke dni [datum], avšak žalovaný k datu uznání dluhu nevrátil žalobci z dlužné částky ničeho. Žalobce s žalovaným si současně touto listinou o uznání dluhu sjednali, že celý dluh v částce 950.000 Kč bude uhrazen nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení se zaplacením dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je dlužník v prodlení. Na základě výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] s datem dodání [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o.z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl a žalovaný od žalobce přijal zápůjčku ve výši 950.000 Kč, splatnou dne [datum], což oba účastníci stvrdili vlastnoručními podpisy listiny o uznání dluhu. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k vrácení dlužné částky před podáním žaloby. Soud tak má na základě shora uvedeného nárok uplatněný žalobcem za zcela oprávněný, přičemž žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, v řízení ničeho netvrdil, neoznačil a nedoložil žádné důkazy. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl ve výši žalobou uplatněného nároku v částce 950.000 Kč. Soud rovněž přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení z částky 950.000 Kč ode dne následujícího po splatnosti dluhu ([datum]), tj. od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku [rok] činila repo sazba České národní banky 7 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % z výše uvedené částky 950.000 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalobce, proto má tento právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů na právní zastoupení advokátem, kdy odměna advokáta činí 12.100 Kč za úkon právní služby, tedy za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále „a. t.“ (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba) částka 36.300 Kč, k této právnímu zástupci žalobce náleží hotové výdaje advokáta ve výši celkem 900 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37.200 Kč, představující částku ve výši 7.812 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 38.000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 83.012 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).