ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2023:7.C.11.2020.1 Datum: 2023-05-12 Předmět: o zaplacení 546 721 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 164 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. ["osvojení""nebytový prostor""nemajetková újma""zastavení řízení""náhrada nemajetkové újmy""zadostiučinění / satisfakce""majetková újma"]
O co šlo: o zaplacení 546 721 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 164 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 )
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 546 479 Kč s příslušenstvím. Tato částka sestávala z částky 46 479 Kč s příslušenstvím, představujících náhradu hotových výdajů, které žalobkyně měla v souvislosti se svou obhajobou, dále žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nedůvodným trestním stíháním, a to ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené v důsledku nesprávného úředního postupu, kterého se v průběhu trestního stíhání dopustil , tituly před jménem, , jméno FO, , státní zástupce Okresního státního zastupitelství v , adresa, . V průběhu řízení pak žalobkyně vzala žalobu v částce 46 474 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 735 Kč od , datum, do , datum, a z částky 46 479 Kč od , datum, do zaplacení a v částce 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 250 000 Kč od , datum, do zaplacení zpět. Soud proto v těchto částkách svými výroky II. a V. tohoto rozsudku řízení ve věci zastavil. Svou žalobu, v části, ve které na žalobě i nadále trvá, odůvodnila tím, že jí byla způsobena nemajetková újma spočívající v psychické zátěži, která byla trestním stíháním dlouhodobě působená, jako i v poškození pověsti žalobkyně ve společnosti. Dle svého vyjádření, žalobkyně nesla trestní stíhání velmi těžce: jednak vzhledem k právní kvalifikaci skutku byla ohrožena poměrně vysokou trestní sazbou a jednak vzhledem k samotnému faktu, že hmotným předmětem útoku byl otec žalobkyně, , jméno FO, . V rámci trestního řízení bylo vyslechnuto velké množství osob. Všechny tyto osoby se dověděly o tom, že žalobkyně byla trestně stíhána pro zločin krádeže, kterého se měla dopustit vůči „vlastnímu“ otci. I přesto, že žalobkyně byla následně obžaloby zproštěna, její pověst v okruhu těchto osob již byla postupem Policie České republiky trvale poškozena. Ohledně konkrétních dopadů do její osobnostní sféry žalobkyně v žalobě uvedla, že v první řadě žila v obavě o svoji budoucnost, když v době vedení předmětného trestního stíhání vychovávala tři děti, přičemž po celou dobu trestního stíhání žila ve značné nejistotě, zda nebude muset vykonávat víceletý trest odnětí svobody. Dále žalobkyně uvedla, že trestní stíhání se podepsalo na její rodinné pohodě, tj. na vztazích žalobkyně a jejího přítele , jméno FO, , když v důsledku nastalých skutečností u nich docházelo k pravidelným hádkám. Po skončení trestního stíhání se pak situace rapidně otočila a vztah žalobkyně a jejího partnera se stal opětovně harmonickým, o čem svědčí i uzavření manželství v dubnu roku 2019. Dále žalobkyně uvedla, že v průběhu trestního stíhání došlo k nevratnému narušení vztahu mezi ní a jejím otcem , jméno FO, , který sice byl podatelem trestního oznámení na žalobkyni, avšak kdykoliv se mu žalobkyně snažila vysvětlit, že se žádného trestného činu vůči němu nedopustila, odbyl ji tím, že to tak muselo být, protože je proti ní vedeno trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že otec žalobkyně zemřel ještě před vydáním zprošťujícího rozsudku, žalobkyně si již nedokázala se svým otcem vzájemné vztahy urovnat, což doposud považuje za velkou, a hlavně nenapravitelnou křivdu, která jí byla trestním stíháním způsobena. V rámci přednesu žaloby na nařízeném jednání pak žalobkyně zdůraznila, že ve prospěch přiznání jejího nároku majetkové újmy hovoří i to, že ke zproštění obžaloby došlo z důvodu, že se žalovaný skutek vůbec nestal. V průběhu tohoto řízení pak bylo ze strany žalovaného žalobkyni doručeno Stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne , datum, , ve kterém žalovaný učinil částku nákladů právního zastoupení ve výši 45 744 Kč nespornou. Dne , datum, byla tato částka žalobkyni vyplacena na její účet, avšak bez úroků z prodlení. V tomto dokumentu Ministerstvu spravedlnosti dále konstatovalo, že v trestním řízením vedeném proti žalované došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . Za toto se Ministerstvo spravedlnosti žalované v tomto stanovisku omluvilo.2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal žalobu částečně zpět (viz výše) a soud v té části řízení zastavil, nebude se soud dále touto částí vyjádření žalovaného zabývat. Po částečném zpětvzetí žaloby tedy předmětem tohoto řízení zůstaly úroky z prodlení z náhrady hotových výdajů a nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání. K nároku na zaplacení úroků z prodlení z částky 45 744 Kč od , datum, do , datum, se žalovaný nijakým způsobem nevyjádřil. K nároku na zaplacení částky 250 000 Kč z důvodu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání se žalovaný vyjádřil tak, že v rámci běžného projednání žádosti žalobkyně konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobkyni došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, a proto se žalovaný žalobkyni omluvil. Podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky je omluva plnohodnotnou formou zadostiučinění. Pokud jde o finanční zadostiučinění, aby mohlo být přiznáno, tak je nutno prokázat něco závažnějšího, než je v běžném trestním stíhání obvyklé. Dle vyjádření žalovaného v daném případě se tvrzená nemajetková újma žalobkyně, způsobená trestním stíháním, omezila pouze na obecnou nejistotu a psychický stres, vyplývající ze samotného faktu vedení trestního stíhání. K tomu žalovaný dále uvedl, že je povinností žalobkyně, pakliže tvrdí, i prokázat skutečnou existenci následků, tedy intenzitu nemajetkové újmy odůvodňující jinou, tj. peněžitou formu zadostiučinění, což žalobkyně v tomto řízení neučinila. Žalovaný dále poukázal na to, že pokud žalobkyně tvrdila, že došlo k narušení vztahu s jejím otcem tak, že k němu nedošlo v příčinné souvislosti s tímto trestním stíháním, jelikož už z trestního spisu vyplývá, že mezi žalobkyní a jejím otcem nebyly nejlepší vztahy a sama žalobkyně uváděla v rámci svého výslechu u hlavního líčení, že k ochladnutí vztahů došlo již v roce 2017. Žalovaný dále uvedl, že trestní oznámení podal právě její otec. K tvrzení žalobkyně že v důsledku trestního stíhání docházelo mezi ní a jejím přítelem k pravidelným hádkám, žalovaný uvedl, že v roce 2019 žalobkyně se svým tehdejším přítelem uzavřela manželství. Takže trestní stíhání nemělo vážnější dopad na jejich vztah. Ani délku trvání trestního stíhání (cca 11 měsíců) nelze dle mínění žalovaného považovat za nepřiměřenou. Žalovaný dále poukázal na to, že judikatura Nejvyššího soudu ve věcech týkajících se odškodnění za nedůvodné trestní stíhání se ustálila na tom, že výše soudem přiznaného zadostiučinění musí odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích s projednávanou věcí shodují, tzn. výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobného. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy bude-li soudem řádně přesvědčivě zdůvodněna. Žalovaný má dále za to, že břemeno tvrzení o obdobných případech náhrad nemajetkové újmy tíží primárně žalobkyni. Žalovaná v souvislosti s tímto však soudu žádná obdobná rozhodnutí soudu nepředložila, a to ani poté, co byla o tom soudem poučena. S ohledem na výše uvedené stanovisko žalovaný navrhl, aby soud žalobu v části, ve které žalobkyně nevzala žalobu zpět, zamítl.3. Při jednání soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a z nich zjistil následující skutečnosti.4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto rozsudkem byla žalována zproštěna obžaloby podané Okresním státním zastupitelstvím v , adresa, ze dne , datum, pro skutek v obžalobě uvedený, čímž měla spáchat zločin krádeže podle ust. § 205 odst. 1, odst. 4, písm. c) trestního zákoníku dílem nedokonaný ve stadiu pokusu a dílem dokonaný, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla obžalovaná (žalobkyně) stíhána. V záhlaví tohoto rozsudku je mimo jiné uvedeno, že žalobkyně je trvale bytem v , adresa, a doručovací adresu má v , adresa, .5. Z dopisu nadepsaného Uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne , datum, adresovaného právním zástupcem žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti ČR má soud za prokázané, že tímto dopisem žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši 46 721 Kč nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím, a to ve výši 250 000 Kč a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným úředním postupem rovněž ve výši 250 000 Kč. Struktura a obsah této listiny je prakticky totožná s žalovanou uplatněnou v této věci.6. Ze Stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne , datum, má soud za prokázané, že touto listinou Ministerstvo
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.