8 C 141/2023-32 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo vyklidit pozemek [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, v k.ú. [část obce]. Žalobce uvedl, že je vlastníkem nemovité věci, a to pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, v k.ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]. Na nemovitosti se nachází nezkolaudovaná stavba a žalovaný nemovitost nadále užívá bez právního titulu. Žalobci se nepodařilo se žalovaným nikterak domluvit, proto přistoupil k podání žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] se podává, že s právními účinky ke dni [datum] rozhodl Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitosti zapsané pro [katastrální uzemí] [anonymizováno] na listu vlastnictví [anonymizováno], a to k pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, na základě kupní smlouvy ze dne [datum], a na místo původního vlastníka předmětné nemovitosti [právnická osoba] – [právnická osoba] 6 s.r.o., [IČO], byl zapsán nový vlastník [právnická osoba], [IČO] (žalobce). Tato skutečnost je dále prokázána Výpisem z katastru nemovitostí, pořízeného dálkovým přístupem, k listu vlastnictví [anonymizováno] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 498 odst. 1, věta prvá, o. z., nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Podle § 2 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce je prokazatelně vlastníkem předmětného pozemku, přičemž žalovaný tento užívá bez právního důvodu. Soud tedy shledal žalobu na vyklizení předmětného pozemku jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za dva úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 3.000 Kč, náhradou za dva paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 8.600 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).