8 C 28/2023-33 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 70.345 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že je držitelem licence na distribuci elektřiny. Při kontrole odběrného místa [ulice], [obec] dne [datum], kdy po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny za dodanou elektřinu, bylo zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byl žalovaný přítomen a zápis podepsal. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., a to na celkovou částku 70.345 Kč, kterou po žalovaném požadoval zaplatit fakturou [číslo]. Žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše uznal a zavázal se ji uhradit. Žalovaný dluh ani zčásti neuhradil. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v odběrném místě [ulice], [obec], neoprávněně odebíral elektrickou energii. Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NM bylo zjištěno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu na adrese odběrného místa [ulice] ev. [číslo] [obec] v období od [datum] do [datum] a způsobil tak žalobci škodu ve výši 53.094,64 Kč. Ze Stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že v souvislosti s činností spojenou s kontrolou, zajištěním a dokumentací závadného stavu na odběrném místě vznikly žalobci náklady ve výši 5.042 Kč. Z Faktury (daňového dokladu) [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za neoprávněný odběr celkovou částku 70.345 Kč splatnou dne [datum]. Upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Z Uznání dluhu a dohody o náhradě škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vůči žalobci uznal svůj dluh ve výši 58.136,54 Kč + DPH za zjištěný neoprávněný odběr elektřiny. Z Uznání dluhu a dohody o jeho splácení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný vůči žalobci uznal svůj dluh v důsledku neoprávněného odběru elektrické energie v celkové výši 70.345 Kč a tento dluh se současně zavázal uhradit šesti splátkami po 11.725 Kč počínaje dnem [datum]. Podle § 51 písm. a), c) a d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Hmotně právně soud věc posoudil tak, že, poté, co po odpojení odběrného místa žalovaného, žalobce v místě zjistil neoprávněný odběr a určil celkovou náhradu za neoprávněný odběr ve výši 70.345 Kč, žalovaný tento svůj dluh vůči žalobci, co důvodu i výše písemně uznal (§ 2053 o. z.), avšak doposud neuhradil. Soud má nárok žalobce za oprávněný a prokázaný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ode dne [datum] je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu a je tak povinen kromě dlužné částky zaplatit žalobci úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (2x náhrada 300 Kč za dva úkony spočívající v písemném podání a sepsání upomínky) a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.518 Kč; tedy náklady v celkové výši 4.118 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.