9 C 102/2021-159 — Okresní soud v Břeclavi

1. Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa], a pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] – orná půda, vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, [katastrální uzemí], [územní celek] (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II). 2. Proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě podali odvolání žalobce i žalovaná. 3. Žalobce podal proti rozsudku blanketní odvolání, v němž ani nevymezil meze přezkumné činnosti odvolacího soudu. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce podané odvolání výslovně v celém rozsahu zpět. 4. Žalovaná svým odvoláním napadla výslovně výrok II o náhradě nákladů řízení účastníků a navrhla jeho změnu tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Uvedla, že náhrada nákladů řízení úspěšné strany vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ advokátní tarif“, která jednoznačně preferuje v § 8 odst. 1 způsob určení výše mimosmluvní odměny podle ceny odpovídající ceně dotčené nemovitosti v době započetí právní služby. Teprve v případě, že hodnotu nemovité věci nelze vyjádřit v penězích či je zjistitelná s nepoměrnými obtížemi, se spor o určení vlastnictví k nemovitostem stává sporem ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, resp. po novelizaci sporem podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu a výše mimosmluvní odměny se odvíjí od fixní tarifní hodnoty [částka]. Pojem nepoměrné obtíže byl v minulosti judikaturně opakovaně definován a znamená skutečně neúčelné významné náklady, neúměrné prodlužování sporu vzhledem k jeho např. předchozí délce, absence dalších skutečností rozhodných pro zjištění ceny nemovitostí, jejichž zjištění a potvrzení by bylo skutečně značně obtížné atd. Obvyklá cena nemovitostí je bez problémů zjistitelná, lze ji vyjádřit v penězích. Nezletilá žalovaná byla v řízení plně úspěšná. Nemá žádné zdroje příjmů a dosavadní náklady soudního řízení za ni hradí ze svých zdrojů její matka. Řízení před soudem prvního stupně trvalo přiměřeně dlouho, důkazy byly provedeny u prvního jednání, kdy byl vyhlášený rozsudek. Žalovaná doložila ocenění věci odborným vyjádřením realitní kanceláře až při vyčíslení náhrady nákladů řízení, kdy cena věci nepochybně odpovídala její reálné hodnotě na trhu ke dni zahájení řízení. Přiložená cenová mapa a stanovení obvyklé ceny nemovitostí v době započetí právní služby vůbec nebrala na potaz skutečnost, že předmětem řízení byl také pozemek, který není zastavěný nemovitostí a byl cenovou mapou oceněn jako orná půda, přestože se jedná o pozemek určený k zastavění, jehož cena je v tisícových řádech vyšší než cena půdy orné. Žalovaná tedy soudu řádně doložila ocenění předmětu řízení ke dni zahájení řízení, které bylo dokonce podhodnocené. Soud proto při stanovení náhrady nákladů řízení rozhodl v rozporu s platným advokátním tarifem a stávající judikaturou Ústavního soudu (zde odkázala na nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. IV. ÚS 2688/15), která navázala na judikaturu Nejvyššího soudu v obdobných záležitostech. 5. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně nevyjádřila. 6. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení napadeného výroku II, když se ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozsudku. Pokud by soud měl stanovit hodnotu nemovitostí, musel by ustanovit znalce, který by ve znaleckém posudku objektivně stanovil hodnotu předmětných nemovitostí pouze za účelem rozhodnutí o nákladech řízení, nikoliv rozhodnutí v meritu věci. Soud prvního stupně proto správně z hlediska procesní ekonomie postupoval podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu. Cenová mapa a stanovení odhadní ceny realitních kanceláří nemůže být relevantní údaj pro rozhodnutí soudu o nákladech řízení, neboť se nejedná o objektivní údaj zjištěný soudem, ale o doklady vyžádané pouze jednou stranou sporu. 7. K odvolání žalobce: Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo. 8. Žalobce vzal podané odvolání zpět dříve, než o něm bylo odvolacím soudem rozhodnuto. Odvolací soud proto odvolací řízení o odvolání žalobce zastavil (§ 207 odst. 2 o. s. ř.). 9. K odvolání žalované: Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. k účelným nákladům účastníka náleží, mimo jiné, odměna za zastupování, je-li účastník zastoupen advokátem, a náhrada za daň z přidané hodnoty, je-li zástupce plátcem této daně (§ 137 odst. 1, 2, 3 písm. a) o. s. ř.). Při přiznání náhrady nákladů řízení účastníka zastoupeného advokátem postupuje soud podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 o. s. ř.), tedy podle advokátního tarifu. 10. Podle § 8 odst. 1 věty první advokátního tarifu„ není-li stanoveno jinak“, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci nebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. 11. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi„ a není-li dále stanoveno jinak“, považuje se za tarifní hodnotu částka [částka]. 12. Podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu se částka [částka] považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. 13. Podle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu se částka [částka] považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odst. 3 písm. a), jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. 14. Z výše uvedeného je zcela zřejmé, že § 8 advokátního tarifu je obecné ustanovení o tarifní hodnotě, z níž se vypočítává mimosmluvní odměna advokáta podle § 7 advokátního tarifu, které lze aplikovat pouze tehdy,„ není-li stanoveno jinak“, tedy neobsahuje-li vyhláška speciální právní úpravu. Speciální úpravu pak obsahuje, mimo jiné, § 9 advokátního tarifu, a to v případech, kdy předmětem řízení je věc nebo právo, jejichž hodnotu nelze vyjádřit v penězích, nebo jejichž hodnotu lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi (kdy se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]), avšak jen„ není-li dále stanoveno jinak“ (§ 9 odst. 1), což je stanoveno ve věcech péče soudu o nezletilé a v dalších věcech uvedených v § 9 odst. 2 (kdy se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]), ve věcech určení právního vztahu nebo práva či neplatnosti právního jednání, nejde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví (§ 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu) a v dalších věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b) až e) advokátního tarifu (kdy se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]), a ve věcech určení právního vztahu nebo práva či neplatnosti právního jednání podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví (§ 9 odst. 4 písm. b)), a v dalších věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. a), c), d) a e) advokátního tarifu (kdy se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]). 15. Jinak řečeno, celé ustanovení § 9 advokátního tarifu je speciálním ustanovením ve vztahu k obecnému ustanovení § 8, a jedná-li se tudíž o věci uvedené v § 9, nepřichází aplikace ust. § 8 v úvahu, neboť toto ustanovení je podle § 8 advokátního tarifu výslovně aplikovatelné jen tehdy,„ není-li stanoveno jinak“. Ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu je pak obecným ustanovením ve vztahu § 9 odst. 2 až 4 advokátního tarifu, dopadající na ty případy, kdy předmětem řízení je věc nebo právo, jejichž hodnotu nelze vyjádřit v penězích buď vůbec, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, neboť i toto ustanovení je aplikovatelné jen tehdy,„ není-li dále stanoveno jinak“. V případě určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je pak jinak stanoveno v § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (nejde-li, mimo jiné, o nemovitou věc) a v § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, jde-li o právní vztah, mimo jiné, k n