9 C 137/2023-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] distančním způsobem na adrese [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím ve sjednanému datu splatnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen z bankovního účtu žalobkyně dne [datum]. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil následující volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní” za poplatek ve výši [částka]. Za dobu trvání smluvního vztahu požádal žalovaný celkem 4krát o odklad splatnosti úvěru celkově o [anonymizováno] dní. Splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení dlužné částky ve výši [částka], sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], dlužného poplatku za službu„ Klidné spaní“ ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení, tj. od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. K jednání soudu se nedostavila ani žalobkyně a její zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. 4. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a Obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že žalobkyně při zkoumání bonity žalovaného ověřila výši jeho čistého měsíčního příjmu v částce [částka] s tím, že na výdajové stránce žalovaný označil měsíční výdaje na úvěr ve výši [částka], výdaje na bydlení ve výši [částka], další nezbytné výdaje ve výši [částka] a ostatní výdaje ve výši [částka]. Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí [částka], disponibilní příjem částku [částka]. 5. Z listiny označené Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně v souladu se zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného na částku [částka]. 6. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný je majitelem a disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] a dne [datum] byla na uvedený účet připsána platba ve výši [částka] pod variabilním symbolem [číslo]. Platba byla provedena z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] 7. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne [datum] byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě ([obec a číslo], [obec]), jak soud zjistil z poštovního podacího lístku ze dne [datum]. 8. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle ustanovení 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet číslo [bankovní účet], jehož majitelem a disponentem je žalovaný, připsána platba ve výši [částka] pod variabilním symbolem [číslo], přičemž tato platba byla provedena z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v termínu 3 dnů, přičemž výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 11. Žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Soud nemá za prokázané, že by mezi účastníky vznikl smluvní vztah, toto z doložených listin nevyplývá. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, dle které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Tato listina ovšem neprokazuje vznik smluvního vztahu mezi stranami. Smlouva neobsahuje projev vůle žalovaného směřující ke vzniku smluvního závazku. Elektronický dokument obsahující předmětnou smlouvu je opatřen pouze jedním elektronickým podpisem, a to osoby [jméno] [příjmení]. Text na smlouvě„ podepisuji SMS kódem [číslo] dne [rok] [číslo]“ postrádá jakékoliv spojení s osobou žalovaného, resp. nebylo prokázáno, že jde o jednání žalovaného. To, že s žalobkyní o uzavření výše uvedené smlouvy jednal žalovaný, by bylo možné dovodit snad pouze z toho, že žalobkyně předložila kopii jeho občanského průkazu, avšak soud takový důkaz nepovažoval za dostatečný, neboť ani v tomto případě není prokázána provázanost jednající osoby a předloženého občanského průkazu. Soud se při vlastní činnosti opakovaně setkává se situací, kdy občanským průkazem disponuje osoba odlišná od osoby, které byl vydán. Navíc žalobkyně při ověřování totožnosti jednající osoby nedisponovala originálem občanského průkazu, který plní svoji funkci prokázat totožnost pouze při jeho předložení tímto občanem, ale pouze jeho digitální fotografií, kterou je v dnešní době velmi lehké pořídit. Nárok žalobkyně z titulu smluvního vztahu mezi účastníky není důvodný. 12. Žalobkyně současně navrhovala, aby v případě neuznání nároku žalobkyni na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, je částka žalobkyni přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě soud provedl důkaz dotazem na banku žalovaného, kdy dle sdělení [právnická osoba] je majitelem a disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] žalovaný a na tento účet byla dne [datum] připsána částka [částka], odeslaná z bankovního účtu žalobkyně. Soud má za to, že žalobkyně prokázala, že žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinen toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky [částka] žalobkyni vydat. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši [částka]. Splatnost pohledávky soud odvíjí od Výzvy k úhradě před podáním žaloby, ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do tří dnů od doručení výzvy. Výzva (podací číslo zásilky RR [číslo] F) byla odeslána dne [datum], doručena pak byla dne [datum]. Povinnost k plnění žalovaného byla stanovena na 3 dny, tj. do [datum] a od [datum] je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů uvedených výše. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 65,51 % a ne