CS · EN DE FR brzy

11 C 106/2024-34 — Okresní soud v Břeclavi

ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2024:11.C.106.2024.34
Datum: 2024-11-06
Předmět: 11.000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 11.000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
Návrhem doručeným soudu dne 3. 4. 2024 se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 11.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu žalobce uvedl, že dne 3. 8. 2023 se žalovanou uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen do 11. 10. 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně zaslala žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalované byl přes webové rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 3.500 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky byla sjednána povinnost žalované uhradit jednorázovou sankci 500 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou 5 splátek, požaduje žalobce úhradu částky 2.500 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužných částek.Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci včas podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu a ve svém podání ze dne 25. 4. 2024 uvedla, že nárok žalobce považuje za neoprávněný, neboť dlužnou pohledávku již uhradila, a to dvěma platbami dne 8. 4. 2024 ve výši 18.585 Kč a dne 16. 4. 2024 ve výši 7.840,80 Kč. Ke svému podání připojila kopii výpisu bankovní transakce ze dne 8. 4. 2024 a ze dne 16. 4. 2024.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.K dotazu soudu, zda žalobce setrvává na podané žalobě i poté, co žalovaná tvrdila úhradu svého dluhu a označila k tomu důkazy, žalobce zůstal procesně nečinný.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 3. 8. 2023 a z Potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 8. 2023 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 5.000 Kč na dobu 70 dní ode dne čerpání úvěru a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit nejpozději do 11. 10. 2023. Žalovaná se dále zavázala uhradit žalobci za poskytnutý úvěr poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 3. 2024 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 18.571 Kč a nákladů řízení ve výši 7.840,80 Kč. Z dokladu o provedené transakci , právnická osoba, . ze dne 8. 4. 2024 bylo zjištěno, že z účtu žalované byla téhož dne provedena platba ve prospěch účtu žalobce ve výši 18.585 Kč. Z dokladu o provedené transakci , právnická osoba, . ze dne 16. 4. 2024 bylo zjištěno, že z účtu žalované byla téhož dne provedena platba ve prospěch účtu žalobce ve výši 7.840,80 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určují, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká.Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč a žalovaná se zavázala jej do sjednaného data uhradit společně se sjednaným poplatkem (úrokem) ve výši 3.500 Kč. V důsledku porušení smluvní platební povinnosti vznikla žalované též povinnost uhradit žalobci i sjednanou smluvní pokutu ve výši 2.500 Kč (§ 2048 o. z.). Protože se žalovaná dostala do prodlení se splácením svého dluhu, byla povinna uhradit žalobci současně i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z dlužných částek ve výši 15 % od 12. 10. 2023 do zaplacení.Žalovaná v průběhu řízení prokázala, že nárok uplatněný žalobcem v této věci po podání žaloby uhradila, a to platbami provedenými dne 8. 4. 2024 ve výši 18.585 Kč a dne 16. 4. 2024 ve výši 7.840,80 Kč. Soud tím považuje nárok žalobce vůči žalované za splněný (§ 1908 o. z.), a jelikož žalobce setrval na podané žalobě, nemohl soud jeho nároku dále vyhovět a z důvodu zániku uplatněného nároku rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení, byť došlo k zamítnutí žaloby, neboť v průběhu řízení obdržel od žalované plnění, které žalobou požadoval (viz např. nález Ústavního soudu III. ÚS 2045/24). Výrok I., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pak jen odráží tu skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení již žalobci uhradila i odpovídající výši nákladů řízení sestávající z odměny ve výši 4.620 Kč za tři úkony právní pomoci po 1.540 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náhrady za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 21 % DPH z částky 5.520 Kč ve výši 1.159,20 Kč a uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.