16 C 143/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, a doplněnou v průběhu řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku , částka, , úrok 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, kapitalizovaný úroku ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , a to z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovanými a žalobcem dne , datum, , na základě které žalobce poskytl žalovaným bezúčelový úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaní na uvedenou smlouvu zaplatili pouze částku , částka, .2. Žádný z žalovaných se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci provedl dokazování všemi žalobcem předloženými a navrženými důkazy a zjistil následující skutečnosti.3. Soudu je známo, že žalobce je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a že existuje několik desítek let.4. Dne , datum, žalobce s žalovanými, coby spoludlužníky, uzavřel smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž žalovaným poskytl úvěr ve výši , částka, , kdy uvedenou částku dne , datum, poukázal na jimi sdělený účet č. , č. účtu, , který žalobce vedl pro 1. žalovanou. Žalovaní se zavázali úvěr splatit v , Anonymizováno, splátkách po , částka, vždy k 22. dni v měsíci, se splatností 1. splátky dne , datum, , kdy takto kromě poskytnuté částky měli zaplatit i úrok ve výši 8,9 % ročně, a dále se zavázali platit pojistné ve výši , částka, měsíčně. Údaje o čerpání a splácení úvěru měly být vedeny na úvěrovém účtu vedeném na jméno 1. žalované. Žalobce byl oprávněn veškeré splatné částky inkasovat z účtu č. , č. účtu, , eventuálně z jakéhokoliv účtu žalovaných vedeného žalobcem (zjištěno z uvedené smlouvy, z obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry, z výpisu z uvedeného účtu 1. žalované č. , č. účtu, za leden , Anonymizováno, a z úvěrového účtu žalované vedeného žalobcem č. , č. účtu, ).5. Z předložených výpisů z účtu 1. žalované č. , č. účtu, , soud zjistil, že v měsíci květnu , Anonymizováno, činil počáteční zůstatek na tomto účtu , částka, a konečný zůstatek , částka, , v červnu , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, , v červenci , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, , v srpnu , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, , v září , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, , v říjnu , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, v listopadu , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, a v prosinci , Anonymizováno, činil konečný zůstatek , částka, . Z předložených výpisů z účtu 1. žalované č. , č. účtu, , který rovněž vedl žalobce, soud zjistil, že počáteční i konečný zůstatek na tomto účtu byl v září , částka, , počáteční i konečný zůstatek v listopadu , Anonymizováno, byl , částka, a v prosinci , Anonymizováno, byl konečný zůstatek , částka, .6. Z výpisů z centrální evidence obyvatel týkajících se obou účastníků soud zjistil, že žalovaní spolu v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měli roční dítě a druhé dítě se jim narodilo , Anonymizováno, dnů po uzavření předmětné smlouvy. V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, žalovaní uvedli, že 1 žalovaná je v domácnosti, ve které žijí , Anonymizováno, osoby, že jedna osoba je bez příjmu, že čistý měsíční příjem 1. žalované činí , částka, a 2. žalovaného činí , částka, , že měsíční výdaje žalované na splátky úvěrů, leasingy a splátkového prodeje činí u 1. žalované , částka, a u 2. žalovaného , částka, , že žalovaní bydlí u rodičů. Žádné další údaje o výdajích v žádosti uvedeny nejsou a soudu ani nebyly předloženy žádné doklady týkající se výdajů žalovaných. 2. žalovaný v posledních třech měsících před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy pobíral od svého zaměstnavatele průměrný čistý měsíční příjem ve výši , částka, , který mu byl poukazován na účet 1. žalované č. , č. účtu, a 1. žalovaná od , datum, pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, na dítě narozené dne , datum, (zjištěno z potvrzení zaměstnavatele 2. žalovaného o výši pracovního příjmu ze dne , datum, , z výplatních lístků, z výpisů z uvedeného účtu a z oznámení úřadu práce o změně výše dávky státní sociální podpory). Žalobce si před uzavřením předmětné smlouvy prověřoval žalované v registrech evidujících údaje o kontraktech a splátkách spotřebitelů (zjištěno z výpisů z CBCB).7. Žalovaní po uzavření předmětné smlouvy požádali o odklad splátek a žalobce jim dne , datum, povolil odklad splátek na , Anonymizováno, . měsíce do , datum, (zjištěno z oznámení žalobce o změně). Žalovaní se v roce , Anonymizováno, dostali do prodlení se splácením úvěru a žalobce je opakovaně k zaplacení splátek vyzýval (zjištěno z datovaných a nedatovaných výzev a upomínek). Žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni , datum, z důvodu řádného nesplácení úvěru žalovanými a toto žalovaným sdělil v dopise odeslaném 1. žalované dne , datum, a v dopise odeslaném 2. žalovanému dne , datum, (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, a ze dne , datum, , z kopie obálky nedoručené poštovní zásilky odeslané žalobcem 1. žalované dne , datum, a z kopie obálky nedoručené poštovní zásilky odeslané žalobcem 2. žalovanému dne , datum, ).8. Žalobce prostřednictvím svého zástupce dne , datum, zaslal žalovaným předžalobní výzvy k úhradě žalované částky (zjištěno z těchto výzev a z poštovního podacího archu).9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná další zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.10. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou předmětem řízení nároky úvěrujícího vůči úvěrovaným, coby solidárním dlužníkům, na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a poplatků, a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“).11. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Byť v citovaných ustanoveních je až do , datum, neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.13. Soud posoudil učiněná výše uvedená zjištění o skutkovém stavu podle citovaných ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a má za prokázané, že žalobce poskytl žalovaným dne , datum, úvěr ve výši , částka, přesto, že z jemu známých informací vyplývaly důvodné pochybnosti o úvěruscho