4 C 299/2023-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 42.866 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 4. 2022, na jejímž základě byl žalovaný odběratelem elektřiny v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené dle ceníku. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 14. 4. 2023 fakturu [číslo] na částku 45.720 Kč, ovšem žalovaný uhradil pouze 1.882 Kč. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 972 Kč, jelikož žalovanému byla vystavena opravná faktura po přepočtu odebrané energie. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, kterou se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 25. 4. 2022). Žalobkyně vystavila žalovanému mimořádnou fakturu za elektřinu dne 14. 4. 2023 znějící na částku 45.720 Kč se splatností dne 28. 4. 2023. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomenut předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2023. Žalobkyně vystavila žalovanému opravnou fakturu, ve které započetla přeplatek na vyúčtování ve výši 972 Kč. 4. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu, avšak žalovaný uhradila pouze 1.882 Kč, soud mu proto s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. uložil povinnost uhradit žalovanou částku. Žalovaný se ohledně vzniklého nedoplatku ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalovanému rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.932 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.754 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42.866 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.