4 C 86/2023-48 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobce se návrhem na zahájení řízení podaným u zdejšího soudu dne 6. 10. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 21.894 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21.894 Kč za období od 15. 7. 2021 do zaplacení, dále částky 2.660 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částky 1.424 Kč jakožto smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 21.894 Kč od 15. 7. 2021 do 12. 10. 2021 a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne 14. 6. 2021 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 16.000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se pak předmětnou smlouvou zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím ve sjednaném datu splatnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen z bankovního účtu žalobce následujícím způsobem, a to dne 14. 6. 2021 částka 5.000 Kč, dne 15. 6. 2021 částka 3.000 Kč, dne 16. 6. 2021 částka 1.000 Kč, dne 17. 6. 2021 částka 2.400 Kč, dne 18. 6. 2021 částka 2.400 Kč a dne 20. 6. 2021 částka 2.200 Kč. Celkem tedy byla ze strany žalobce vyplacena žalovanému částka 16.000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy dále zvolil následující volitelné služby, a to službu „, Anonymizováno, “ za poplatek 110 Kč, službu „, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 1.485 Kč a službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši 29 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 14. 7. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne 15. 7. 2021. Žalobce tak po žalovaném požadoval zaplacení dlužné částky ve výši 24.554 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 16.000 Kč, neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.270 Kč, dlužného poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 110 Kč, dlužného poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1.485 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 29 Kč a účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2.660 Kč, přičemž tato částka se dle žalobce skládala ze 76 dní krát paušální náhrada 35 Kč denně v období od 15. 7. 2021 do 24. 9. 2021 zahrnující 25 SMS, 30 emailů a 14 telefonátů, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. V důsledku nastalého prodlení žalovaného požadoval žalobce také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení, tj. od 15. 7. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 1.424 Kč a zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení 15. 7. 2021 do zaplacení.2) Žalovaný, ačkoli k tomu byl písemně vyzván, se k žalobě nijak nevyjádřil.3) Soud ve věci nařídil jednání na den 19. dubna 2024, z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaný se k jednání, byť byl ze strany soudu řádně předvolán, nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.5) Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 14. 6. 2021 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku do výše 16.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem a dalšími volitelnými službami jednorázovou splátkou (při čerpání celého úvěrového limitu) ve výši 20.144 Kč ve lhůtě do 14. 7. 2021. RPSN činila 1.732,08 %. Součástí smlouvy je i sazebník poplatků, údaje o poskytovateli úvěru a všeobecné obchodní podmínky.6) Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobce ověřil totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID.7) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne 14. 6. 2021 a Obecných principů posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že žalobce při zkoumání bonity žalovaného ověřil výši čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 23.300 Kč s tím, že na výdajové stránce žalovaný označil měsíční výdaje ve výši 7.000 Kč. Z výpisu soud dále zjistil, že rezerva na výdaje činí 780 Kč, disponibilní příjem částku 15.500 Kč.8) Z listiny označené Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobce v souladu se zákonnými požadavky pro posuzování úvěruschopnosti ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného na částku 23.300 Kč.9) Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2021 poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 5.000 Kč, dne 15. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 2.000 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 16. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 17. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.400 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč, dne 18. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 1.400 Kč, téhož dne dále finanční prostředky ve výši 1.000 Kč a dne 20. 6. 2021 finanční prostředky ve výši 2.200 Kč; celkem tedy částku ve výši 16.000 Kč.10) Ze Sazebníku platného od 1. 9. 2020 bylo soudem zjištěno, že dle článku 3 jsou účelně vynaložené náklady spojené s upomínám vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, přičemž žalobce je dle tohoto sazebníku oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které společnosti vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky.11) Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 8. 2023 soud zjistil, že k datu 14. 6. 2021 až 17. 6. 2021 byl majitelem a disponentem osobního účtu č. , č. účtu, žalovaný.12) Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do tří dnů. Výzva ze dne 25. 8. 2022 byla žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě (, adresa, ), jak soud zjistil z poštovního podacího lístku ze dne 25. 8. 2022.13) Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.14) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“) platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17) Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19) Podle ustanovení 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20) Na základě učiněných zjištění a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že žaloba je z velké části důvodná, neboť žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v návrhu. Předmětem řízení je nárok žalobce jako úvěrujícího vůči žalovanému jako úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků za sjednaný úrok a poplatky na základě smlouvy o úvěru uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Mezi žalobcem a žalovaným tak b