5 C 162/2023 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne 21. 6. 2023, soudu doručenou téhož dne, domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.370 Kč s příslušenstvím, sestávajícím z úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.370 Kč od 7. 12. 2022 do zaplacení, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Uvedl, že žalobce byl po rozhodné období vlastníkem nemovitého majetku, a to pozemků p. č. , Anonymizováno, zahrada o výměře 1.354 m2, p. č. , hodnota, zahrada o výměře 330 m2, vše k. ú. , Anonymizováno, , jméno FO, , obec a , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný užíval shora uvedené pozemky bez právního důvodu po dobu od 28. 6. 2022 do 31. 10. 2022, aniž by za dané užívání uhradil žalobci jakoukoliv částku. Na užívání shora uvedených pozemků nebyla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena žádná nájemní smlouva nebo smluvně upraven užívací vztah. Tím žalovanému vzniklo na úkor vlastníka pozemku – , Anonymizováno, – bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vlastníku (žalobci) vydat. Protože žalovaný není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit žalobci bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Částka za bezdůvodné obohacení byla žalobcem vyčíslena dle cenového výměru MF č. 01/2022 ve výši 23 Kč/m2/rok, při celkové výměře 1.684 m2 a rozhodné době 126 dnů tedy celkem ve výši 13.370 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě této částky výzvou sp. zn.: , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2022. Lhůta k úhradě byla stanovena na den 6. 12. 2022, žalovaný však dluh v této lhůtě ani později neuhradil. Žalobce je tedy nucen se svého nároku domáhat soudní cestou. Jelikož je žalovaný nejpozději od 7. 12. 2022 v prodlení se splácením dluhu ve výši 13.370 Kč, požaduje žalobce kromě úhrady tohoto dluhu i zákonný úrok z prodlení z výše uvedené částky od 7. 12. 2022 do zaplacení.Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobce i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání.K prokázání skutkových tvrzení žalobce soudu předložil částečný výpis z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , Anonymizováno, , jméno FO, , obec a , adresa, , vyhotovený dne 21. 6. 2023 a prokazující stav k datu 31. 10. 2022 ohledně vlastnictví pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, , oba zahrada, k. ú. , Anonymizováno, , jméno FO, , výzvu k zaplacení úhrady – variabilní symbol , var. symbol, , ze dne 18. 10. 2022, zn. , Anonymizováno, s dodejkou na jméno žalovaného s datem uložení 21. 10. 2022.Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 věta prvá o. z.).Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce byl v rozhodném období vlastníkem uvedených pozemků, bezplatným užíváním těchto pozemků ze strany žalovaného došlo na úkor žalobce k obohacení žalovaného a žalovaný tak musí žalobci vydat, oč se obohatil (§ 2991 o. z.). Bezdůvodné obohacení žalobce uplatnil ve výši obvyklého nájmu obdobných pozemků (§ 2999 o. z.) dle výměru MF č. 01/2022, k jeho úhradě v celkové výši 13.370 Kč vyzval žalovaného výzvou ze dne 18. 10. 2022, v níž stanovil lhůtu k úhradě do 6. 12. 2022. Protože žalovaný požadovanou částku žalobci ve stanovené lhůtě nezaplatil a ocitl se tak v prodlení se splácením peněžitého dluhu, je žalobce oprávněn požadovat též zaplacení úroku z prodlení. Soud proto posoudil nárok žalobce jako zcela důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2022 činila repo sazba České národní banky 7 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % z výše uvedené částky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z náhrady hotových výdajů podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to náhrada ve výši 300 Kč za úkon za dva úkony spočívající v sepsání žaloby a sepsání předžalobní upomínky, čili celkem náhrada ve výši 600 Kč.Soud dále stanovil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, jenž náleží České republice – Okresnímu soudu v Břeclavi, a to v souladu s § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze citovaného zákona.Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.