5 C 29/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne 1. 2. 2023 a doplněnou podáním ze dne 6. 11. 2023, soudu doručeným dne 13. 11. 2023, domáhala, aby byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 42.500 Kč s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 42.500 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, a to z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovanými uzavřela dne 15. 6. 2022 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, a to na bytovou jednotku č. , hodnota, v domě , adresa, . Žalovaní se ve smlouvě zavázali platit žalobkyni za užívání bytu nájemné ve výši 15.500 Kč za každý měsíc, splatné vždy k patnáctému dni v měsíci. V ceně nájmu byly započítány služby a média, vyjma elektrické energie, kterou si nájemci hradili sami. Počátek nájmu a povinnost hradit nájemné vznikl dne 15. 6. 2022, žalovaní byt užívali do 7. 11. 2022, kdy po dohodě s žalobkyní vrátili klíče od bytu a tento opustili. 31. 10. 2021. Žalovaní zaplatili žalobkyni na nájemném v součtu 31.000 Kč (dne 15. 6. 2022 částku 15.500 Kč, dne 25. 8. 2022 částku 5.000 Kč a dne 5. 9. 2022 částku 10.500 Kč), což reprezentuje 2 řádné měsíční nájmy za období od 15.6.2022 do 15.8.2022, a zůstali tak dlužní nájemné za období od 16. 8. 2022 do 7. 11. 2022, což činí celkem částku 42.500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu výzvou k úhradě dluhu z nájmu před podáním žaloby, zaslanou žalobkyní na adresu sdělenou žalovanou 2. dne 29. 11. 2022. Žalovaní dluh nezaplatili. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z dlužné částky ode dne 1. 1. 2023 do zaplacení.2. Žalovaní se na výzvu soudu nikterak nevyjádřili, po celou dobu řízení zůstali nečinní.3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně ani žalovaní se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Soud ve věci provedl dokazování na základě doložených listin, konkrétně dle smlouvy o nájmu nemovitosti - bytu ze dne 15. 6. 2022, výzvy k úhradě dluhu z nájmu před podáním žaloby, adresované žalovaným, a potvrzení o odeslání (podací lístek a obálka od vrácené doručované zásilky) ze dne 29. 11. 2022. Na základě uvedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Dle smlouvy o nájmu nemovitosti - bytu ze dne 15. 6. 2022 žalobkyně jakožto pronajímatel, přenechala žalovaným jakožto nájemcům, do nájmu bytovou jednotku (byt) č. , Anonymizováno, v domě , Anonymizováno, postaveném na pozemku , Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, žalovaní se ve smlouvě zavázali platit žalobkyni za užívání bytu od 15. 6. 2022 nájemné ve výši 15.500 Kč měsíčně, splatné vždy do 15. dne v měsíci. V ceně nájmu jsou započítány služby a média, vyjma elektrické energie.6. Z nedatovaného dopisu, označeného jako výzva k úhradě dluhu z nájmu před podáním žaloby, adresovaného žalovaným, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky ve výši 42.500 Kč, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy. Dle podacího lístku ze dne 29. 11. 2022 došlo tohoto dne k odeslání zásilky žalované 2. Dle obálky od dopisu podaného žalobkyní dne 29. 11. 2022, adresovaného žalované 2, byla tato vrácena jako nevyzvednutá.7. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen „o. z.“).8. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.).9. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.).10. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům.V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto vlastník předmětné nemovitosti – bytu, tento přenechala žalovaným k úplatnému užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a násl. o. z., na dobu určitou. Nájem bytu skončil před uplynutím sjednané doby dne 7. 11. 2022. Žalovaní řádně nehradili ujednané platby nájemného, za období od 16. 8. 2022 do 7. 11. 2022 tak činil jejich dluh na těchto platbách celkem částku 42.500 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z celkové dlužné částky ode dne 1. 1. 2023 do zaplacení. Žalovaní v řízení ničeho netvrdili, do řízení ničeho nevnesli, nevyvrátili skutková tvrzení a důkazy žalobkyně, ani neprokázali jejich opak. Na základě uvedeného tak soud nárok žalobkyně shledal oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovaným povinnost, aby žalobkyni zaplatili dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z uplatněné částky v zákonné výši sazby, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 7 %, a proto má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % z požadované částky 42.500 Kč ode dne 1. 1. 2023 do dne zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a má proto vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.125 Kč, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč za úkon, tedy celkem ve výši 600 Kč, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit žalobci, činí částku 2.725 Kč.13. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).