6 C 267/2022 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou dne 18. 3. 2022 Okresnímu soudu v Příbrami, dne 1. 9. 2022 postoupenou Okresnímu soudu v Břeclavi, doplněnou podáním ze dne 3. 5. 2023, doručeným soudu téhož dne, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 225.659,64 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím z kapitalizovaného úroku ve výši 14.288,26 Kč od 31. 12. 2019 do 21. 9. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16.272 Kč od 31. 12. 2019 do 21. 9. 2020, úroku 15,8 % ročně z částky 225.659,64 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 225.659,64 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, a dále náhrady nákladů řízení ve výši 43.584,60 Kč.2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo dne 31. 12. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , tel. číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 232.000 Kč, které žalovaný obdržel bezhotovostně převodem na jeho účet dne 31. 12. 2019. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splatit tento úvěr, úročený dohodnutou sazbou 15,80 % ročně, v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 4.271,44 Kč, počínaje dnem 18. 1. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dopisem ze dne 21. 9. 2020 právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný byl v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) uhradil celkem 17.974,05 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 29. 9. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 11. 2021, zaslanou mu právním zástupcem žalobce dne 12. 11. 2021.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z předložené smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , tel. číslo, , datované dnem 31. 12. 2019, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, . jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet částku 232.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splatit tento úvěr, úročený dohodnutou sazbou 15,80 % ročně, v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 4.271,44 Kč (poslední splátka ve výši 3.959,74 Kč), počínaje dnem 18. 1. 2020.6. Ze smlouvy o úvěru shora, platební historie ke smlouvě shora, výpisu z úvěrového účtu na jméno žalovaného č. účtu , č. účtu, a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka úvěru čerpaná žalovaným dne 31. 12. 2019 činila celkem 230.000 Kč a že žalovaný na smlouvu o úvěru shora uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem 17.974,05 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, přílohy č. 1 k této smlouvě, z potvrzení o úplatě ze dne 17. 9. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021 adresovaného žalovanému a z podacího archu ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, . z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaný byl o této skutečnosti informován.8. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2021, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 12. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. Z potvrzení o výši příjmu zaměstnavatele , právnická osoba, . o výši příjmu zaměstnance ze dne 23. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný má 0 vyživovaných osob, čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 21.019 Kč a jeho celkový čistý roční příjem za posledních 12 měsíců činil 257.313 Kč, pracovní poměr žalovaného je sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2020 a že nejsou z pracovního příjmu žalovaného prováděny žádné srážky.10. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 2. 5. 2023 od , právnická osoba, . soud zjistil, že právní předchůdce žalobce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o , Anonymizováno, ze dne 30. 12. 2019. Žádost žalovaného byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti , právnická osoba, . a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. V případě žalovaného vycházela banka z deklarovaného čistého měsíčního příjmu klienta, ověřeného z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, ve výši 21.019 Kč, typ povolání klienta na dobu určitou. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 50.000 Kč, rodinný stav svobodný, druh bydlení pronajatý dům/byt, podíl na nákladech na bydlení 42,04 %, počet vyživovaných osob 0, dosavadní interní splátky 5.025,18 Kč, dosavadní externí splátky 0 Kč, ostatní výdaje 0 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, resp. výpočtu disponibilní částky banka postupovala tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Bylo přitom počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Na základě takto zjištěné disponibilní částky bylo žádosti žalovaného vyhověno a předmětný úvěr ve výši 232.000 Kč s měsíční splátkou ve výši 4.271,44 Kč byl žalovanému poskytnut.11. Z výpisu z bankovního a nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že jsou zde uvedeny tři produkty, jeden s nulovou splátkou (běžný účet FO) a dva (, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) se splátkami ve výši 3.420,71 Kč a 1.604,47 Kč, s celkovou výší úvěrů 197.006,71 Kč a 70.000 Kč.12. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017, všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 8. 2019, sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 18. 4. 2019, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 9. 2020 a poštovní podací arch ze dne 24. 9. 2020, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.13. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.18. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.20. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen „z. s. ú.“).21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení c