6 C 43/2024 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou dne 19. 9. 2023 Okresnímu soudu v Blansku a následně dne 2. 2. 2024 postoupenou Okresnímu soudu v Břeclavi, vůči žalované domáhal zaplacení částky 13.765,92 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.765,92 Kč od 22.6.2023 do zaplacení.2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) a žalovanou došlo dne 21. 12. 2022 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 13.765,92 Kč. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 21. 6. 2023. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dříve, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobce. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky, zaslané jí dne 18. 7. 2023 prostřednictvím právního zástupce žalobce. Celková výše nároků žalobce po zohlednění plateb ze strany žalované činí celkem 13.765,92 Kč, nejpozději splatných dne 21. 6. 2023.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z žádosti o úvěr ze dne 21. 12. 2022 a z úvěrové smlouvy, datované dnem 21. 12. 2022, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , Anonymizováno, jako věřitel a žalovaná jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 10.000 Kč, s částkou prvního čerpání úvěru 10.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek, jejichž počet závisí na době trvání úvěru a skutečně čerpané částce.6. Ze sdělení žalobce ze dne 13. 5. 2024, soudu doručeného dne 14. 5. 2024, z platební historie předmětného úvěru a z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila celkem 10.000 Kč, že žalovaná na smlouvu o úvěru shora uhradila právnímu předchůdci žalobce 3.500 Kč a že ode dne postoupení pohledávky žalovaná žalobci již neuhradila ničeho.7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2021, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2023, adresovaného žalované, a z podacího lístku ze dne 18. 7. 2023 soud zjistil, že pohledávka věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaná byla o této skutečnosti informována a současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 7. 2023, adresované žalované, a z podacího lístku ze dne 18. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.9. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice a standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.10. V odpovědi na výzvu soudu, aby předložil důkazy k prokázání svého tvrzení, že se právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 21. 12. 2022 řádně zabýval schopností žalované splácet poskytnutý úvěr, žalobce soudu sdělil, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované úvěr splatit. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3.410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti, a proto bylo žádosti o úvěr vyhověno.11. Jiné, resp. žádné doklady o ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.18. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen „z. s. ú.“).20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.21. Podle § 551 až § 554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v