7 C 180/2022-60 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , kterou s žalovaným uzavřel dne , datum, . Uvedl, že žalobce žalovanému poskytl převodem na bankovní účet žalovaného zápůjčku ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal žalobci uhradit částku v celkové výši , částka, , která vedle jistiny zápůjčky , částka, zahrnovala obchodní úrok ve výši , částka, a administrativní poplatek ve výši , částka, , a to v 59 měsíčních splátkách po , částka, a 60. (závěrečné) splátce ve výši , částka, . Splatnost první splátky byla dohodnuta na den , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nesplácel, byl celý úvěr žalobcem zesplatněn ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem , částka, , která byla rovněž uplatněna žalobou, a skládala se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši , částka, , obchodního úroku ve výši , částka, , administrativních poplatků ve výši , částka, , smluvní pokuty do dne zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokuty po zesplatnění zápůjčky ve výši , částka, (na smluvní pokutě tak celkem částka , částka, ), nákladů na upomínečné ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného do dne zesplatnění ve výši , částka, a ode dne zesplatnění do , datum, ve výši , částka, (celkem úroky z prodlení ve výši , částka, ). Žalovaný nereagoval na upomínky a výzvy k úhradě ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Neuvedl žádná skutková tvrzení, neoznačil, ani nedoložil žádné důkazy.3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, což tito stvrdili vlastnoručními podpisy, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zápůjčku splácet, spolu s úrokem ve výši 45 % ročně a administrativním poplatkem ve výši , částka, měsíčně, a to v 59 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a jednou poslední 60. splátkou ve výši , částka, . Uvedenou výši splátek soud zjistil rovněž ze splátkového kalendáře k předmětné smlouvě.4. Z výpisu z účtu ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce tohoto dne převedl částku , částka, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy.5. Ze sdělení žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný zaplatil na předmětnou smlouvu žalobci částku celkem , částka, .6. Ze Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut společnosti , jméno FO, s.r.o. bylo zjištěno, že měsíční poplatek za správu půjčky činil , částka, , úroková sazba pak byla stanovena ve výši 45 % ročně, smluvní pokuta činila v případě každého dne, který následuje po dni, kdy se zákazník ocitl v prodlení se splacením splátky nebo její části výši 0,5 % denně a v případě nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění za každý den, který následuje po dni, v němž došlo k zesplatnění spotřebitelského úvěru, výši 0,1 % denně, a náhrada účelně vynaložených nákladů v případě prodlení klienta, související s komunikací s klientem k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledků prodlení klienta, ve výši , částka, .7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejpozději do , datum, . Zároveň je z něj zřejmé, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení celkové částky ve výši , částka, .8. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , předloženého žalobcem, žalovaným nepodepsaného, soud zjistil, že žalovaný měl tvrzený čistý měsíční příjem , částka, , zdrojem jeho příjmů bylo jeho zaměstnání, jeho měsíční výdaje tvořily pravidelné splátky půjček ve výši , částka, a průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, . Jako druh jeho bydlení je uvedeno „vlastní (bez hypotéky)“. Dle žalobcova sdělení byl tento formulář předložen žalobcem žalovanému k vyplnění.9. Z výpisu z bankovního účtu za měsíce duben až červen říjen , Anonymizováno, soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za toto období se pohybovala v rozmezí , částka, – , částka, .10. Ze tří výpisů z účtu uvedeného ve smlouvě o zápůjčce shora, vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., předložených žalobcem, soud zjistil, že za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, a , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).11. Za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek -, částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).12. Za období , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . – , datum, činil na tomto účtu počáteční zůstatek -, částka, , konečný zůstatek , částka, , připsaná mzda žalovaného činila , částka, . Výběr hotovosti v bankomatu v tomto období činil částku ve výši , částka, . Zbylé výdaje evidované v tomto období na účtu byly kromě poplatků spojených s účtem tvořeny vesměs platbami kartou za nákupy. Za uvedené období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, (a to v situaci bez platby za předmětnou půjčku).13. Z vyjádření žalobce k otázce, jakým způsobem si ověřil úvěruschopnost žalovaného, soud zjistil, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku nahlédnutím do databází, a to do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, které prokázalo, že v nich žalovaný není veden, a dále lustrací dokladu předloženého žalovaným (zřejmě myšleno občanského průkazu) v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky. Žalobce dle svého vyjádření vycházel především z informací, získaných od žalovaného, a to předložením výpisu z jeho účtu aktuálního před uzavřením smlouvy o zápůjčce, a z výplatní pásky žalovaného. Pro úplnost přehledu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného předložil žalobce žalovanému k vyplnění formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr. Dále žalobce ve svém vyjádření uvedl, že jako poskytovatel úvěru provedl prostřednictvím skóringového systému finanční analýzu příjmů a výdajů žalovaného především z údajů získaných z výpisu z účtu předloženého žalovaným, z výplatní pásky žalovaného a z formuláře o příjmech a výdajích shora. Scóringový systém vyhodnotil pravidelný měsíční příjem žalovaného na částku , částka, a jeho pravidelné měsíční výdaje průměrně na částku , částka, (včetně splátek stávajících půjček a úvěrů). Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji žalovaného činil , částka, , při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši , částka, pak zůstatková částka ve výši , částka, je dle žalobce dostačujícím finančním obnosem, který by měl žalovanému umožnit pokrýt zbývající nutné a běžné výdaje (domácnost, strava, případně doprava apod.). Tato částka dosahovala v době žádosti o zápůjčku dvojnásobku životního minima, proto byl žalovaný vyhodnocen jako bonitní pro sjednanou půjčku se splátkou , částka, .14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 o. z.).16. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 o. z.).17. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (§ 1968 věta první o. z.).18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.).19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši