8 C 122/2024 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne 6. 2. 2024 se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení 57.872,13 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 4. 10. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí se staly též úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěrový rámec ve výši 70.000 Kč úročený roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy k 20. dni v kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 166.419 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 183.443 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobce využil svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 úvěrových podmínek a úvěr ke dni 23. 10. 2023 zesplatnil. V souvislosti s prodlením žalovaného žalobce uplatňuje též náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobce tak za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 57.872,13 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 57.572,13 Kč a nákladů na vymáhání 300 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z Úvěrové smlouvy číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 4. 10. 2019 bylo zjištěno, že mezi účastníky došlo, mimo jiné, ke sjednání bezúčelového revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 60.000 Kč s výší měsíční splátky ve výši 4 % z dlužné částky. Termín splatnosti měsíční splátky byl stanoven k 20. dni v měsíci. Pro případ nesplácení úvěru byly sjednány náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. V odst. 4.4. Úvěrových podmínek je upravena možnost žalobce navýšit úvěrový rámec během trvání smlouvy až do výše 500.000 Kč. Z odst. 7.1. Úvěrových podmínek vyplývá oprávnění žalobce zesplatnit úvěr při prodlení žalovaného se zaplacením dvou a více splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 23. 10. 2023 soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků vyplývajících z úvěru č. , hodnota, byl žalovaný žalobcem vyzván ke splacení celého úvěru ve výši 67.984,56 Kč. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěrové smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný poprvé čerpal z úvěrového rámce 70.000 Kč dne 4. 10. 2019 a tedy první splátka úvěru byla splatná dne 20. 11. 2019. Žalovaný se dostal poprvé do prodlení s řádnou úhradou 19. splátky splatné 20. 5. 2021 a nejpozději ke dni , datum, , kdy byl úvěr zesplatněn, byl žalovaný v prodlení s řádnou úhradou splátek 46. a 47. splatných dne 20. 8. 2023 a dne 20. 9. 2022 a následně neuhradil 49. splátku splatnou dne 20. 10. 2023. Z Rekapitulace předpisů, úhrad a dluhu vyplývá výše dlužné pohledávky na jistině, úrocích a nákladech vymáhání a smluvní pokutě tak, jak uvádí žalobce v návrhu, tj. jistina ve výši 57.572,13 Kč, úrok 6.519,12 Kč, úrok z prodlení 2.164,26 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného úhradě dlužné částky ve výši 64.736,05 Kč.Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.Na základě provedeného dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen úvěrový vztah, na základě kterého žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše 70.000 Kč (úvěrový limit) a žalovaný byl oprávněn tyto prostředky sjednaným způsobem užívat a měl je splatit žalobci společně se sjednanými úroky a poplatky (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), přičemž žalovaný smluvené podmínky porušil, když úvěr řádně nesplácel a celkovou pohledávku po splatnosti žalobci neuhradil. Soud shledal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky 57.872,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.519,12 Kč a se sjednaným úrokem uplatněným ve snížené výši 15 % ročně jdoucího z dlužné jistiny od 6. 2. 2024 do zaplacení, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.164,26 Kč a zákonného úroku z prodlení jdoucího dále z dlužné jistiny ve výši 15 % ročně od 6. 2. 2024 do zaplacení (§ 1970 o. z.), jako oprávněný a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 3.420 Kč z tarifní hodnoty sporu 57.572,13 Kč podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 10.260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč, dále 21 % DPH z částky 11.160 Kč ve výši 2.434,60 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2.304 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 15.807,60 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).