10 C 5/2025-43 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal po žalované zaplacení částky , částka, sestávající z částky , částka, představujících dlužnou jistinu ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , a dále sestávající z částky , částka, představujících dlužnou jistinu ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % a úrokem 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , přičemž obě smlouvy byly uzavírány s právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, – dále jen „právní předchůdce žalobce“), který na žalobce pohledávky z předmětných smluv postoupil na základě smluv o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, a , datum, . Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , bylo žalované poskytnuto , částka, , které měla spolu s úrokem ve výši 15 % ročně vrátit v pravidelných 78týdenních splátkách po , částka, , přičemž žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když celkem uhradila částku , částka, , a proto žalobci má náležet výše uplatněné plnění. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , bylo žalované poskytnuto , částka, , které měla spolu s úrokem ve výši 11,75 % ročně vrátit v pravidelných 24měsíčních splátkách po , částka, , přičemž žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když celkem uhradila částku , částka, , a proto žalobci má náležet výše uplatněné plnění. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet poskytnuté finanční prostředky na základě informací poskytnutých žalovanou, v interních a externích databázích, dle interních matematických modelů a z veřejných registrů.2. Žalovaná se k žalobě i přes výzvu soudu nikterak nevyjádřila.3. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce podepsána, přičemž obsahuje závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované , částka, , které bude žalovaná spolu s „poplatkem“ splácet, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina žalovanou a zástupcem právního předchůdce žalobce podepsána, přičemž obsahuje závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované , částka, , které bude žalovaná spolu s „poplatkem“ splácet, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách po , částka, . Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je podepsána žalovanou, která uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, že její příjem činí mzda v čisté výši , částka, měsíčně a že měsíční výdaje činí , částka, . Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že je podepsána žalovanou, která uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, že její příjem činí mzda v čisté výši , částka, měsíčně a že měsíční výdaje činí , částka, . Z tabulek umoření soud zjistil, že na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná uhradila , částka, a na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaná uhradila , částka, . Z oznámení o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobce adresovaným žalované soud zjistil, že žalovaná byla informována, že pohledávky, které jsou předmětem tohoto soudního řízení, byly postoupeny na žalobce, přičemž žalovaná byla vyzvána k jejich úhradě.4. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí v této věci.5. Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované celkem , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit, přičemž tak měla učinit spolu s „poplatkem“. Před poskytnutím finančních prostředků právní předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované peníze vrátit na základě informací poskytnutých žalovanou, v interních a externích databázích, dle interních matematických modelů a z veřejných registrů. Žalovaná z poskytnutých finančních prostředků vrátila celkem , částka, .6. Žalobce prokázal notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávek z právního předchůdce žalobce na žalobce coby postupníka. Žalobci tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).7. Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotných uzavřených smlouvách a v zákonných ustanoveních občanského zákoníku o tomto smluvním typu - § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dopadají na tyto závazky rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZSÚ.12. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti žalované.13. Podle judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.14. Věřitel přitom nedostojí této své povinnosti, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018