11 C 167/2025-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 13. 2. 2025 požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 46.782 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu žalobce uvedl, že je držitelem licence na distribuci elektřiny. Při kontrole odběrného místa na adrese , adresa, dne 9. 8. 2024, kdy po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny za dodanou elektřinu, docházelo k neoprávněnému odběru, neboť žalovaná neumožnila žalobci demontáž elektroměru. bylo zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 16 vyhlášky č. 352/2020 Sb., a to na celkovou částku 46.782 Kč, kterou po žalované vyúčtoval fakturou číslo , hodnota, . Dlužnou částku žalovaná neuhradila, přes písemnou upomínku žalobce.2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z PROTOKOLU o předání a převzetí bytu ze dne 11. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná, jakožto nájemnice, převzala do užívání byt č. , hodnota, v bytovém domě 311 na , adresa, v , adresa, . Ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 9.8.2024 soud zjistil, že žalovaná v odběrném místě , adresa, , neoprávněně bez smlouvy odebírala elektrickou energii. Ze Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NM bylo zjištěno, že žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v období od 6. 2. 2024 do 11. 4. 2024 a způsobila tak žalobci škodu ve výši 27.805,12 Kč. Ze Stanovení výše nákladů bylo zjištěno, že v důsledku neoprávněného odběru elektřiny (měření, administrativní činnost) vznikly žalobci náklady ve výši 10.858 Kč. Z Faktury (daňového dokladu) číslo , hodnota, ze dne 26. 8. 2024 soud zjistil, že za neoprávněný odběr žalobce vyúčtoval žalované částku 38.663,12 Kč a DPH ve výši 8.119,25 Kč, tj. celkovou částku 46.782 Kč splatnou dne 9. 9. 2024. Z Upozornění na nepřijatou platbu ze dne 24. 9. 2024 bylo zjištěno prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Výzvou k úhradě ze dne 9. 10. 2024 žalobce prokázal, že ještě před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 46.782 Kč.5. Podle § 51 písm. a), c) a d) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.6. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.7. Hmotně právně soud věc posoudil tak, že, poté, co po odpojení odběrného místa žalované, žalobce v místě zjistil neoprávněný odběr podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, žalobce podle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. stanovil způsob výpočtu při neoprávněném odběru elektřiny jako provozovatel distribuční soustavy a vypočetl celkovou náhradu za neoprávněný odběr ve výši 46.782 Kč, kterou žalovaná doposud neuhradila. Soud má nárok žalobce za oprávněný a prokázaný, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ode dne 10. 9. 2024 je žalovaná v prodlení se splácením peněžitého dluhu a je tak povinna kromě jistiny zaplatit žalobci úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (2x náhrada 300 Kč za dva úkony spočívající v písemném podání a sepsání výzvy k plnění) a z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.872 Kč; tedy náklady v celkové výši 2.472 Kč.9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.