11 C 179/2025-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 1. 2025 se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 18.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , s.r.o.) IČO , IČO, , jehož předmětem je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 16. 11. 2022 částku 18.000 Kč, a to prostřednictvím platební brány , právnická osoba, převodem na účet žalovaného s variabilním symbolem platby 8607104462. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 přešla pohledávka za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalobce touto žalobou uplatňuje nárok na zaplacení dlužné částky 18.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) byla dne 16. 11. 2022 ve 14:31 hodin prostřednictvím platební brány ThePay odeslána platba ve výši 18.000 Kč na účet číslo , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Zprávou , právnická osoba, . ze dne 17. 9. 2025 bylo prokázáno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, byl ke dni 16. 11. 2022 žalovaný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 s přílohou, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024, bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Z Výzvy k úhradě ze dne 7. 9. 2024 s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993, věta prvá, o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného finanční částku 18.000 Kč s tím, že právní důvod této platby nebyl prokázán, avšak na straně žalovaného tím došlo k majetkovému prospěchu, a předchůdci žalobce vznikl nárok na vrácení toho, co ve prospěch žalovaného plnil. Jelikož i postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným a žalobě na zaplacení částky 18.000 Kč zcela vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), a to 2x ve výši 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 1x ve výši 400 Kč za úkon učiněný po 1. 1. 2025, tedy 1.000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.300 Kč ve výši 273 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.373 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).