11 C 291/2023-151 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 23. 11. 2023, ve spojení s podáním ze dne 14. 10. 2024, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 31.626,80 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, , IČ , IČO, , uzavřel se žalovaným Smlouvu o vydání kreditní karty , Anonymizováno, .cz kred. Karta č. , hodnota, , na základě které se zavázal vydat žalovanému kreditní kartu s úvěrovým limitem. Žalovaný mohl provádět hotovostní a bezhotovostní transakce, tedy měl možnost čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného limitu v původní výši 30.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 %. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, a to včetně úroků a poplatků, nebo minimálně ve výši 200 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Z důvodu závažného porušování smluvních podmínek spočívajícím s prodlením s hrazením minimální měsíční splátky žalovaným předchůdce žalobce a dne 22. 9. 2022 prohlásil všechny závazky za splatné a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 34.457,74 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 29.988,71 Kč, poplatků ve výši 1.638,09 Kč a úroku ve výši 2.830,94 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvu k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, .cz č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný požádal předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , o vydání karty s úvěrovým limitem ve výši 30.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 23,99 % ročně a s měsíčním poplatkem za správu karty ve výši 50 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 12 měsíčních splátkách. Z článku XVI.2 Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet vyplývá oprávnění předchůdce žalobce prohlásit veškeré pohledávky držitele karty za okamžitě splatné, pokud žalovaný poruší některý ze závazků plynoucích ze smlouvy. ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky vůči předchůdci žalobce. Ze Souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty bylo zjištěno, že první čerpání na kreditní kartu bylo provedeno dne 4. 11. 2019, a že ke dni 16. 9. 2022 vykazoval kartový účet záporný zůstatek ve výši 34.457,74 Kč. Z Okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného prodlení žalovaného s placením měsíční splátky prohlásil všechny závazky ze smlouvy o kartě za okamžitě splatné ke dni 20. 9. 2022 a vyzval žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 34.457,74 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/07 ze dne 2. 8. 2023 s Přílohou č. , hodnota, a ve spojení s Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 16. 8. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 s podacím lístkem soud zjistil, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky ve výši 47.954,63 Kč.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.8. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému formou úvěrového rámce ve výši, který mohl žalovaný průběžně čerpat prostřednictvím kreditní karty s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem a poplatky, splácet měsíčními splátkami, což žalovaný řádně neučinil a zesplatněním úvěru mu vznikl vůči předchůdci žalobce dluh ve výši 31.626,80 Kč. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl v rozsahu dlužné částky 31.626,80 Kč, kapitalizovaného úroku 2.830,94 Kč, úroku ve výši 23,99 % jdoucího z dlužné jistiny úvěru ode dne 21. 9. 2022 do 20. 12. 2022, a ode dne 21. 12. 2022 jdoucího z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 % ročně, a to včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne 21. 12. 2022 z dlužné částky ve výši 15 % ročně, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci.9. Soud výrokem II. zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 8,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ode dne 21. 12. 2022 do zaplacení, neboť podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru je žalobcem uplatněná výše 23,99 % ročně z dlužné částky po devadesátém dnu prodlení žalovaného se splácením úvěru v rozporu s právě citovaným zákonným ustanovením.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, neboť částečné zamítnutí se týká toliko příslušenství pohledávky, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.582 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 3.760 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).