4 C 95/2025-32 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, ) probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Právní předchůdce žalobce zaslal na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku celkem , částka, (konkrétně , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , právnická osoba, Kč dne , datum, ). Částku 20.000 Kč nyní požaduje žalobce zpět z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost zákonného úroku z prodlení žalobce odvozuje od odeslání předžalobní výzvy, k tomuto datu přičetl 10 dnů. Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a ve věci rozhodl bez jednání pouze na základě předložených listinných důkazů.Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, jsou na účtu evidovány č. , č. účtu, příchozí platby v celkové výši , částka, s variabilním symbolem č. , var. symbol, a s popisem platby „PŘÍCHOZÍ ÚHRADA (…) PUJCKA (…) , právnická osoba, , S.R.O.“. Současně z tohoto sdělení vyplynulo, že vlastníkem a disponentem účtu byl v rozhodném období žalovaný.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , touto smlouvou postoupila pohledávku za žalovaným na společnost De Vries , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pak žalobce prokázal, že pohledávka za žalovaným byla postoupena jemu.Z oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a z podacího lístku (Vše ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalobce postoupení pohledávky oznámil žalovanému a před podáním žaloby jej vyzval k úhradě dluhu.Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právní stránce soud posoudil věc tak, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného finanční částku 20.000 Kč. Právní důvod této platby nebyl prokázán, avšak na straně žalovaného tím došlo k bezdůvodnému obohacení, a předchůdci žalobce vznikl nárok na vrácení toho, co ve prospěch žalovaného plnil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným a žalobě zcela vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva z roku 2024), z částky , částka, za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba z roku 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že obdobné formulářové návrhy z titulu bezdůvodného obohacení, kde dochází prakticky jen ke změně právního předchůdce, poskytnuté částky a datumů, podává žalovaný (nejen) ke zdejšímu soudu opakovaně.