6 C 121/2024-168 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Nemovitost“). Žalobce odůvodnil žalobu tím, že nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými. Žalobce se pokoušel s žalovanými dohodnout mimosoudně, ale žalovaní buď nekomunikovali, nebo neměli o mimosoudní vyřešení věci zájem. Žalobce proto navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti zrušeno a Nemovitost buď byla přikázána jednomu nebo více žalovaným, kteří ostatním poskytnou finanční vyrovnání podle výše jejich podílů, nebo byl nařízen prodej Nemovitosti v dražbě s tím, že výtěžek zpeněžení bude následně mezi účastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů.2. Žalovaný 1. souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti s tím, že on sám neměl zájem o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví.3. Žalovaný 2. rovněž souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti a nejdříve projevil zájem o přikázání Nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, následně však uvedl, že o přikázání společně věci do jeho výlučného vlastnictví nemá zájem.4. Žalovaný 3. souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti s tím, že nabídl možnost zprostředkování prodeje Nemovitosti na realitním trhu.5. Žalovaný 4. se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.6. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.7. Z dopisu ze dne , datum, a z potvrzení o odeslání zásilky bylo prokázáno, že žalobce zaslal ostatním podílovým spoluvlastníkům Nemovitosti dopis, v němž je informoval o tom, že je novým podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti a chtěl by se dohodnout na užívání či prodeji jeho spoluvlastnického podílu.8. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, prokazující stav evidovaný k datu , datum, má soud za prokázané, že ke dni , datum, byli v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci Nemovitosti evidováni žalobce se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, , žalovaný 1. se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, , žalovaný 2. se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, , žalovaný 3. se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, a žalovaný 4. se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. , Anonymizováno, .9. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že na základě tohoto usnesení nabyl žalovaný 2. vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, k Nemovitosti.10. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo prokázáno, že na základě tohoto usnesení nabyl žalovaný 3. vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, k Nemovitosti.11. Z kupní smlouvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný 1. na základě této smlouvy nabyl od , jméno FO, , r. č. , RČ, (původní žalovaný 1.), vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. , Anonymizováno, k Nemovitosti za částku , částka, .12. Z odhadu ceny , Anonymizováno, bylo zjištěno, že srovnáním s jinými obdobnými nemovitostmi byla cena Nemovitosti odhadnuta na částku , částka, .13. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne , datum, zpracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že obvyklá cena Nemovitosti byla tímto znaleckým posudkem stanovena porovnáním s obdobnými nemovitostmi na částku , částka, .14. Z dalších provedených důkazů, konkrétně z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce a inzerátu na prodej , Anonymizováno, , nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.15. Dokazování znaleckým posudkem o ceně obvyklé č. , hodnota, ze dne , datum, a výpisem z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí evidovaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, prokazující stav evidovaný k datu , datum, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl. V případě znaleckého posudku byla důvodem rovněž skutečnost, že byl zpracován v roce , Anonymizováno, , a odhadnutá cena Nemovitosti v něm uvedená tedy již s ohledem na výrazný růst cen nemovitostí od roku , Anonymizováno, není aktuální.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitosti s tím, že žalobce a žalovaný 4. jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, a žalovaný 1., žalovaný 2. a žalovaný 3. jsou vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, k Nemovitosti. Znaleckým posudkem č. , hodnota, ze dne , datum, zpracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, byla obvyklá cena Nemovitosti stanovena na částku , částka, . S ohledem na počet spoluvlastníků a malou výměru Nemovitosti je současně zřejmé, že Nemovitost nelze reálně rozdělit. Současně žádný ze spoluvlastníků neprojevil zájem o to, aby mu Nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví.17. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.18. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.19. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.20. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.21. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.22. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.23. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.24. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti. Všichni účastníci, kteří se v řízení ve věci vyjádřili, souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti. V řízení nebylo tvrzeno a ani provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitosti došlo k újmě některého ze spoluvlastníků či by o ně bylo žádáno v nevhodnou dobu. Vzhledem k tomu, že zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti nebránila žádná zákonná překážka, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitosti. Soud je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. stanovisko býv. Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 37/88) vázán zákonem stanoveným pořadím způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společné věci. S ohledem na počet spoluvlastníků a malou výměru Nemovitosti je zřejmé, že Nemovitost nelze reálně rozdělit. Soud z tohoto důvodu ani znalkyni nezadal, aby se k možnostem reálného rozdělení Nemovitosti vyjádřila. V případě, že společnou věc nelze dost dobře reálně rozdělit, je druhým zákonem stanoveným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázání společné věci do vlastnictví jednoho či více spoluvlastníků s tím, že ostatním spoluvlastníkům bude vyplacena náhrada ve výši odpovídající jejich vypořádacím podílům. Žádný ze spoluvlastníků však neprojevil o přikázání Nemovitosti do svého výlučného vlastnictví zájem. Soudu proto nezbylo než rozhodnout o nařízení prodeje Nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z tohoto prodeje bude mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2023, sp.