6 C 198/2025-40 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , soudu doručeným téhož dne, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , částky ve výši , částka, (představující smluvní pokutu) a náhrady nákladů řízení ve výši , částka, .2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly žalovanému zaslány na účet dne , datum, . V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, , vše splatné do , datum, . Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou, zaslanou mu právním zástupcem žalobce dne , datum, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Z předložené smlouvy o zápůjčce, datované dnem , datum, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet uvedený ve smlouvě zápůjčku ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši , částka, , celkem tedy částku ve výši , částka, , nejpozději do , datum, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , soudu doručeného téhož dne, a z výpisu z běžného účtu žalobce u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce shora byla dne , datum, odeslána i připsána částka ve výši , částka, pod VS , var. symbol, s popisem transakce poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, , a že majitelem tohoto účtu byl v tomto období žalovaný.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.8. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalovaného při posouzení úvěruschopnosti získal a na základě čeho byly tyto údaje ověřeny, a aby k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce soudu sdělil, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce dotazem u žalovaného prověřil jeho příjmy a výdaje. Ohledně svých příjmů žalovaný uvedl, že je zaměstnancem na plný úvazek, jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , jeho zaměstnavatelem je , právnická osoba, ., jeho pracovní pozicí je , Anonymizováno, , je zaměstnán na základě smlouvy na dobu neurčitou po dobu více než 5 let. Ověření příjmů žalovaného bylo provedeno na základě příchozí transakce z Kontomatik žalovaného, kdy byla zjištěna čistá mzda v , Anonymizováno, ve výši , částka, a čistá mzda v , Anonymizováno, ve výši , částka, , průměrný měsíční příjem žalovaného tedy činil , částka, . Ohledně svých výdajů žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí , částka, , je ženatý, nemá nezletilé děti a bydlí v podnájmu. Žalobce v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z částky nezabavitelného minima ve výši , částka, . Žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do Centrální evidence exekucí a do Insolvenčního rejstříku, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaný neměl žádný záznam. Rozdíl mezi příjmy žalovaného ve výši , částka, a výdaji žalovaného ve výši , částka, činí , částka, . Žalovaný měl žalobci vrátit celkem částku , částka, , což je částka, která se s rezervou , částka, nachází v limitu , částka, . Z takto provedeného posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynuly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr v poskytnuté výši splatit.9. Z výpisu Kontomatik příchozí transakce soud zjistil, že od plátce , právnická osoba, . byly připsány platby dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .10. Z výpisů z ISIR a CEE ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu nemá insolvenci ani exekuci v ČR ani v SR (CZ, SK).11. Dokazování dalšími žalobcem předloženými listinnými důkazy, jimiž byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno žalobce, ., účinné od , datum, , upomínky ze dne , datum, a , datum, , a opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, , , datum, a , datum, , soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl.12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr.13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 2392 odst. 1 věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.17. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.22. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.23. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potře