7 C 134/2025-24 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že se žalovaným dne , datum, uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, . Žalovaný se zavázal splácet kupní cenu ve výši , částka, v ročních splátkách, přičemž neuhradil poslední splátku ve výši , částka, , která byla splatná , datum, . Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného, aby dlužnou částku uhradil, ten to však výslovně odmítl. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu žalobkyně dne , datum, zaslala předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud učinil následující skutková zjištění.3. Předloženou kupní smlouvou, obsahující podpis žalobkyně datovaný na , datum, a podpis žalovaného, datovaný , datum, , žalobkyně prokázala, že se žalovaným dne , datum, uzavřela kupní smlouvu, jejíž předmětem byl prodej nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Kupní cena byla ve smlouvě stanovena na , částka, a měla být splácena ve splátkách s tím, že poslední splátka ve výši , částka, měla být uhrazena do , datum, .4. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud ověřil, že jako vlastník nemovitých věcí, které byly předmětem kupní smlouvy, je i v současné době zapsán žalovaný.5. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vzal soud za prokázané, že poslední splátka ve výši , částka, , kterou měl žalovaný podle smlouvy uhradit do , datum, , nebyla dosud uhrazena.6. Z předložené Poslední výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, spolu s podací stvrzenkou z , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala tuto předžalobní výzvu žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu , adresa, .7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný neuhradil část kupní ceny ve výši , částka, , kterou byl dle článku III. kupní smlouvy povinen uhradit do , datum, . Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Jelikož žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. (již uvedené dva úkony plus předžalobní výzva) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobkyně proti žalovanému.