8 C 102/2025-55 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 25.2.2025, ve spojení s podáním ze dne 5.6.2025, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 33.171,50 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , uzavřel se žalovanou dne 22.5.2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 22.7.2024 se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč. Dále se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2.077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaná uhradila dne 23.5.2023 ve výši 2.000 Kč. Po lhůtě splatnosti je úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. Doposud neuhrazená část celého dluhu činí na jistině 13.974,23 Kč, na úroku 660,80 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru 6.817 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.928,83 Kč a na úhradě za hotovostní splácení 2.507,14 Kč. V důsledku porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně vznikla jí povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky. V tomto případě činí částku 5.783,50 Kč vypočtenou z celkové dlužné částky za období od 23.7.2023 do 1.9.2024. Dále žalobce po žalované požaduje náklady spojené s upomínáním, a to ve výši 1.500 Kč za zaslaní oznámení s prodlením. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.10.2024 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost , právnická osoba, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové částky 33.171,50 Kč s příslušenstvím. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru (, Anonymizováno, ) číslo , hodnota, ze dne 22.5.2023, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované formou úvěru peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.077 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč. Celkovou částku 27.888 Kč měla žalovaná uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Účastníci se dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Z Transakční historie k úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že dne 23.5.2023 žalovaná uhradila částku 2.000 Kč. Z Oznámení o předání k vymáhání ze dne 30.11.2023 bylo zjištěno prodlení žalované s úhradou dlužné částky ve výši 28.738, 72 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.10.2024 ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14.10.2024 bylo prokázáno, že se žalobce stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Výzvou k plnění ze dne 24.1.2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 36.383,41 Kč.5. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 15.000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, předchůdci žalobce zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, shledal soud žalobu jako důvodnou v části neuhrazené jistiny 13.974,23 Kč, úroku 660,80 Kč za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, kapitalizovaného úroku 675,76 Kč, 8 % úroku ročně z dlužné jistiny, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do postoupení pohledávky ve výši 1.334,31 Kč, a zákonného úroku z prodlení jdoucího od 2.9.2024 z dlužné částky 14.635,03 Kč do zaplacení ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobkyni (§ 1970 o. z.). V důsledku porušení smluvních povinností je žalovaná povinna zaplatit žalobci i sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.) vyčíslenou na částku 5.783,58 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1.500 Kč (§ 513 o. z.).6. Co se týče nároku žalobce na zaplacení úplat (poplatků) v celkové výši 11.252,97 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednaný v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2395 o. z. za poskytnutí úvěru úvěrovaný zaplatí úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. 14 Co 3/2012) a rozhodnutí Krajského soud v Praze (sp. zn. 28 Co 33/2003) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobkyně v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalovanému nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) nemohl vyhovět.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 700 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 2.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.626 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 4.530 Kč. Protože však žalobce byl ve věci úspěšný jen zčásti, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 32,16 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 1.456,84 Kč (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).