8 C 180/2025-65 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne 13.6.2025 se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 12.100 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jehož předmětem je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, byla prostřednictvím webové stránky www.movinero.cz (dříve www., Anonymizováno, .cz) dne 4.10.2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr v celkové výši 34.200 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a v poslední upomínce ze dne 6.3.2024 byla informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k okamžité úhradě. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila 22.100 Kč. Od 7.3.2024 je žalovaná v prodlení s úhradou jistiny úvěru 12.100 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Žalobce k prověření úvěruschopnosti žalované uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, a že byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalobce však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalované. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalované výzvu k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne 4.10.2023 bylo zjištěno, že se předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zavázal poskytnou žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše 12.100 Kč s roční úrokovou sazbou 457,50 % s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčně minimální platbou ve výši 10 % jistiny, úroků a penále přirostlého k dluhu během doby čerpání, nejméně však ve výši 500 Kč. Čerpání úvěru ve výši 10.000 Kč, 12.100 Kč, 11.000 Kč a 1.100 Kč žalobce prokázal Potvrzeními o provedené platbě platební branou ThePay ze dne 4.10.2023, ze dne 6.11.2023, ze dne 5.12.2023 a ze dne 9.12.2023. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.3.2025 a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.3.2025 s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2.6.2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo , hodnota, přešla na žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 2.6.2025 s Podacím lístek bylo prokázáno, že žalobce dne 2.6.2025 odeslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 22.102,74 Kč a nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů.5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 4.10.2025 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění zákona č. 96/2022 Sb. kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce neuvedl žádná rozhodná skutková tvrzení ani neoznačil důkazy o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalované, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce) pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to neplatnosti absolutní, k níž soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1, věta druhá, zákona o spotřebitelském úvěru).11. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak jsou povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2991 o. z.). Žalovaná má proto povinnost vrátit žalobci, co jí bylo poskytnuto. Žalované byla předchůdcem žalobce poskytnuta částka 34.200 Kč, na kterou žalovaná uhradila 22.100 Kč, a je tedy povinna žalobci vydat částku 12.100 Kč. Na základě prokazatelně odeslané výzvy k zaplacení, je žalovaná ode dne 10.6.2025 v prodlení se splácením svého dluhu vůči žalobci, v důsledku čehož je povinna zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 12 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jdoucího z dlužné částky 12.100 Kč ode dne 10.6.2025 do zaplacení. V ostatním požadavku žalobce na zaplacení příslušenství soud žalobu zamítl.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, neboť částečné zamítnutí návrhu se týká toliko příslušenství pohledávky, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tedy 1.200 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu), dále 21 % DPH z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.815 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).