10 C 22/2025-41 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku , částka, sestávající z dlužné jistiny , částka, a poplatků , částka, spolu s příslušenstvím popsaným ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž úrokem kapitalizovaným částkou , částka, se rozumí úrok ve výši 14,75 % ročně za období od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou , částka, se rozumí úrok z prodlení v zákonné výši z částky , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným (poté co zkoumal jeho úvěruschopnost) dne , datum, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru (jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky), na jejímž základě poskytl žalovanému , částka, , za což byl žalovaný dle smlouvy povinen platit úrok ve výši 14,75 % ročně. Úvěr měl žalovaný hradit ve splátkách ve výši , částka, měsíčně, avšak tuto svou povinnost žalovaný nedodržel, poslední splátku žalovaný uhradil dne , datum, , a proto žalobce ke dni , datum, celý úvěr zesplatnil a zaslal žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný však dlužnou částku nehradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil spornými.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Z listiny označené jako "Smlouva o úvěru č. , hodnota, " ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje závazek žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , které bude žalovaný spolu s úrokem ve výši 17,40 % ročně splácet v měsíčních splátkách po , částka, , přičemž Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník byly součástí předmětné smlouvy. Účelem poskytnutí předmětného úvěru bylo splacení starších úvěrů žalovaného u žalobce. Z listiny označené jako "Dodatek ke smlouvě o úvěru" ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje změnu způsobu splácení poskytnutých finančních prostředků s tím, že další splátka proběhne až v červnu 2021. Z listiny označené jako "Dodatek ke smlouvě o úvěru" ze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje změnu způsobu splácení poskytnutých finančních prostředků s tím, že další splátka proběhne až v květnu 2022. Z výpisů z bankovních účtů žalovaného a listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že žalobce žalovaného prověřoval v registrech poskytovatelů úvěrů, dále zkoumal příjmy a výdaje žalovaného z bankovních účtů žalovaného s tím, že jeho čistá mzda činila , částka, měsíčně a nové splátkové zatížení představovalo , částka, . Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, adresované žalovanému soud zjistil, že jej žalobce vyzval k úhradě dlužné částky do , datum, , jinak dojde k okamžitému zesplatnění celé pohledávky. Z historického výpisu úvěrového účtu a z výpisů z bankovních účtů žalovaného soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému , částka, , že žalovaný provedl poslední úhradu splátky dne , datum, . Dále soud zjistil, že ke dni vyhotovení historického výpisu (, datum, ) žalovaný na jistině úvěru dluží , částka, , splatné úroky měly činit , částka, , úroky z prodlení , částka, a dlužné poplatky představují částku , částka, , přičemž ode dne , datum, činí smluvní úrok toliko 14,75 % ročně. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzýval.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , za což si účtoval úplatu ve výši 17,40 % ročně a poplatky dle smlouvy a dodatků ke smlouvě, přičemž ode dne , datum, činí smluvní úrok z prodlení toliko 14,75 % ročně. V důsledku porušení povinnosti žalovaného hradit pravidelné splátky, žalobce úvěr ke dni , datum, zesplatnil, přičemž žalovaný doposud dluží na jistině úvěru , částka, , dlužné poplatky činí , částka, , úroky vyčíslené ke dni , datum, činí , částka, a úroky z prodlení k témuž dni , částka, . Předtím, než finanční prostředky žalobce žalovanému poskytl, zkoumal a ověřoval jaké jsou měsíční výdaje a příjmy žalovaného z jeho bankovních účtů vedených u žalovaného, prověřil jej v registru poskytovatelů úvěrů, přičemž čistý měsíční příjem žalovaného byl , částka, a nová výše všech splátek , částka, . Účelem poskytnutí úvěru bylo splacení jiného úvěru žalovaného u žalobce, přičemž žalovaný splatil podstatnou část poskytnutých finančních prostředků, když úvěr řádně splácel po dobu cca 8 let.6. Vzhledem k tomu, že podstatou sporu je zaplacení částky, na níž žalobci měl (dle jeho tvrzení) vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru ze dne , datum, ve znění dodatků ze dne , datum, , , datum, a , datum, , dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. Úvěrovaný se tedy ve smlouvě o úvěru zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroky se platí jen za peněžní prostředky, které byly skutečně čerpány, nikoliv za celý úvěrový limit. Úroky se platí za dobu od čerpání peněžních prostředků úvěrovaným (tedy nikoliv od uzavření smlouvy) do vrácení půjčených peněžních prostředků (srov. § 2399 odst. 2 poslední věta o. z.).11. Vzhledem ke skutkovým zjištěním, zejména k obsahu smlouvy uzavřené mezi účastníky ve znění dodatků, jemuž odpovídá i transakční historie patrná z historického výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného u žalobce, dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. o. z. Žalobce jako úvěrující dočasně poskytl žalovanému jako úvěrovanému finanční prostředky, ve výši , částka, , za což mu vznikl nárok na úrok z čerpaných finančních prostředků v dohodnuté výši 17,40 % ročně, který byl ke dni , datum, snížen na 14,75 % ročně. V důsledku porušení povinnosti žalovaného splácet žalobci poskytnutý úvěr v souladu s dohodnutými smluvními podmínkami, kdy poslední splátku uhradil dne , datum, , žalobce po několika výzvách k úhradě dluhu od smlouvy o úvěru odstoupil a pohledávku vůči žalovanému zesplatnil ke dni , datum, . Na takto zesplatněný úvěr ve výši dlužné jistiny úvěru , částka, , dlužných poplatků ve výši , částka, , úroků vyčíslených ke dni , datum, ve výši , částka, a úroků z prodlení ve výši , částka, , žalovaný doposud nezaplatil ničeho. Žalobce dále důvodně požadoval (coby příslušenství) zákonný úrok z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně tedy 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, když k zesplatnění došlo dne , datum, a do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím (ke dni , datum, žalobce úrok kapitalizoval) a dále úrok ve stejné výši, z částky , částka, za totéž období (srov. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb.).12. Na uvedeném závěru o důvodnosti žalobcem uplatněných nároků nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaný má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, a proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť soud nedovodil, že by kterýkoli závazek či úvěrová smlouva jako celek byly v rozporu s ustanoveními chránící